Díky nakladatelství Jota jsem měla možnost si jako jedna z prvních přečíst knihu Nalezení ztracené Marty od Caroline Wallace. Dnes, hned za čerstva, vám o knize napíšu (vy si ale článek přečtete až ve chvíli, kdy budu brázdit silnice Californie).
Příběh se v podstatě celý odehrává v roce 1976 na nádraží Lime Steet v Liverpoolu. Jeho hlavní hrdinkou je velmi zvláštní šestnáctiletá dívka Marta Ztracená, která pracuje a žije v kanceláři Nálezů a ztrát společně s ženou, kterou nazývá Matka. Matka je žena, která Martu našla a přijala jí za svou – jak už možná tušíte, nebyla to žena vůbec dobrá. Marta však není odkázaná jen na přísnou pobožnou Matku, kolem ní se točí další “obyvatelé” tohoto nádraží: pošťák Drak, uklízeč Stanley, Jenny Jonesová z trafiky a nejlepší kamarádka Elizabeth z bistra.
“Sbírám ztracená slova,” řeknu. A pak dodám: “Nechávám je promlouvat.”
Celé to začíná dnem, kdy Marta dostane poštou knihu od Anonyma s ručně vepsaným vzkazem o tom, že jí Matka lže. Ostatní okolnosti pak Martu donutí s Anonymem komunikovat prostřednictvím plakátků a pátrat po tom, kdo vlastně je a odkud pochází. Do příběhu vstupují nové postavy Williama a George Harrise, kteří jí společně s Elizabeth budou největšími pomocníky.
Druhá linie příběhu se pak týká Mala Evanse – bedňáka kapely Beatles a jeho ztraceného kufru plného nezveřejněných relikvií, které se po jeho smrti kdesi ztratily. Marta tedy nehledá pouze odpovědi o svém původu, ale pomáhá také najít ztracené věci, učí se samostatně žít a skrze svou naivitu poznává všechny stránky dospělého života.
Bojím se, že zapomenu, co to je být opravdu nešťastná a osamělá. Že všechno, co teď mám, budu pokládat za samozřejmé.
Víc se mi o příběhu říkat nechce, protože vás o něj nechci ochudit. Kniha vás určitě zaujme už svým přebalem, který je pěkně graficky zpracovaný. Zpočátku jsem z knihy byla rozpačitá a nebyla jsem si jistá, zda jsem nešlápla vedle, ale příběh se rozjíždí pozvolna a pak jsem četla jedním dechem. Místy mi kniha hodně připomínala film Amélie z Montmartru, který je mou srdeční záležitostí. Celý příběh je vlastně maličko zvláštní a místy tak trochu kouzelný, a to mám ráda. Báječná oddechovka a kniha, která zaujme nejen mladé.
O autorce:
Caroline Wallace je britská autorka. Původně pracovala jako učitelka a nyní se věnuje literární činnosti. Napsala několik knih pod pseudonymem Caroline Smailes. V současné době žije s manželem a dětmi v Liverpoolu.
Nakladatelství Jota, s. r. o., 2016. Knihu je možné zakoupit ZDE.
Pandí princezna says
Tahle knížka vypadá hodně zajímavě, takové oddechovky se občas šiknou! Mimochem ta fotka se ti strašně povedla! 🙂
Michelle says
Děkuju! 🙂 Za mě určitě přidat na seznam k přečtení ;-).