Já už se na to psaní pátečních tipů tak těšila. Minulý týden jsem měla čas i klid, ale byla jsem tak unavená, že jsem to absolutně nezvládla. Už v sedm večer jsem poklimbávala u televize a hořícího krbu. Dneska mám energie víc a tak se na to můžu konečně vrhnout. 

Vrhla jsem se na velký úklid kuchyně a nakonec jsem jí i trochu přeorganizovala, aby jsme měli víc prostoru. Dětské věci zabírají strašně místa! Rozárka mě sledovala a nechala mě to dokončit na jeden zátah (ha). Na druhou stranu – začala jsem konečně hodnotit projekty a to teda s malou absolutně nedávám. Musím je s Péťou vyhnat na procházku. Obdivuju všechny mámy, který s takhle malýma dětma zvládají pracovat. Minulý týden byl můj narozeninový. Rozárka se naučila pištět (PROČ?) a do toho jí asi začaly trápit zuby. Velmi nedobrá kombinace. Celý týden byla strašně protivná a ukřičená. Na konci týdne jsem byla šíleně vyšťavená. Ještě, že nás čekal víkend ve Varech. Ve čtvrtek jsem měla narozeniny. Ráno proběhlo docela hezky a pak už to šlo jenom z kopce. Byly i slzičky (moje i Rozárky). Ale upekla jsem si čokoládový dortík a Péťa domů přišel s párty čepičkama a měli jsme nakonec moc hezký večer. Není to mateřství prostě vždycky růžový a zase se mi ukázalo, že musím hodně pracovat se svými očekáváními. Třináctého teď budou nejen moje narozeniny, mám k sobě malého parťáka ♥ . Do rodiny se přidal Jiřík. Dostala jsem k narozeninám airpody a tak jsem aspoň relaxovala na dlouhých procházkách s podcastama v uších. Když to jenom trochu jde, tak zase medituju a je to moc fajn. Proběhl náš další tradiční sraz s holkama a holčičkama, tentokrát u Léni. Je hrozně hezký pozorovat, jak jsou holčičky každá jiná a každá umí něco jiného. A to jsou od sebe jen pár týdnů. Ve Varech se hodně slavilo, v lednu máme všichni narozeniny. Obědy v restauracích už nejsou, co bývaly – je to strašnej chaos (hahaha). V neděli z porodnice přijel Jiřík a všichni jsme se rozplývali. Na tohle nejmenší období se strašně rychle zapomíná. Vůbec nechápu, že Rozárka byla ještě před pár měsíci tak malinkatá a nic nevážila. Dočetla jsem knížky o Olive Kitteridgeové. Byly to bájo večery. Teď se začítám do nového Zibury a knížek o rodičovství. Přečetla jsem knížku o metodě BLW, kterou teď doma začínáme zkoušet. Je to hrozně prima a je boží Rozárku pozorovat u toho, jak objevuje různé chutě. A začínám s Aha! Rodičovství. Konečně jsme shlédli nový film Wese Andersona – The French dispatch. Miluju ten jeho styl. Péťa na Netflixu objevil další dokument o sériovém vrahovi. Já vždycky říkám, že to vidět nechci a pak se do toho samozřejmě zakoukám a sleduju to taky. Dneska jsme měli malou návštěvu z Varů a na oběd k nám dorazil Míla. Byl hotdogový bar. Příští týden se k nám na procházky zase přidá Kíťa s Kájou, tak se těším. Za týden začínáme chodit na plavání. Poslední dny jsou moc prima. Jak se máte vy? 

• Objevila jsem ortopedické podlahy a ukládám si pro Rozárku, až bude čas. 
• Víte, že je v Praze snídaňový Oat bar? 
• Poporodní padání vlasů je peklo! Tak jsem aspoň zkoumala, jak se o vlasy správně starat. Mrkněte taky, rozdíl je neskutečný. 
• Podcast o těhotenských a poporodních depresích od Veroniky Johánkové. 
• Zkuste si uvařit něco asijského nebo dýňové špagety. 

► Na blogu vyšel článek o nejčtenějších článcích loňského roku a klasický narozeninový kraťas.