Na vlnách pátku

    Na vlnách pátku

    Pátek třináctého je můj oblíbený den. Třináctka je moje oblíbené číslo. Vždycky, když moje narozeniny padnou právě na pátek, mám radost. A tak jsem dnes začala den dobrou snídaní s dobrou knížkou v pyžamu a v posteli. Poprvé zkouším péct pavlovu a poprvé budu péct red velvet cake (držte mi palce). Dnes lenoším (a stále kurýruju ty svoje ucpané dutiny) a zítra se uvidím s celou rodinou. Co vy a pátek třináctého?

    Obrázek z Pinterest.

    Časosběr

    Filmový seznam část 1.

    Před nějakou delší dobou jsem v knihovně Akademie věd narazila na knihu Film – Velký ilustrovaný průvodce od Ronalda Bergana. Poprvé jsem si v knížce prohlédla jen seznam 100 nejlepších filmů, ze kterých jsem si pár zapsala do seznamu filmů, co bych ráda viděla. Když se mi dostala do rukou podruhé prolistovala jí mnohem zevrubněji. Považuju se za docela velkého filmového fandu, i když nejsem samozřejmě žádný profík a pořád se mám co učit/objevovat. A tak si tady tak trochu pro sebe a tak trochu pro vás nechám tři články filmových seznamů. Inspirujte se ke shlédnutí filmů, o kterých jste možná neměli ani tušení.
    Dnes začneme kasovními trháky podle dekád – od počátků až po filmy po roce 2000.

    *filmy tučně zvýrazněné jsou ty, které už jsem viděla

    První kasovní hity
    Obchod dělníků z továrny (1895 – Francie)
    Bourání zdi (1895 – Francie)
    Pokropený kropič (1895 – Francie)
    Cesta na měsíc (1902 – Francie)
    Velká železniční loupež (1903 – USA)
    Melomaniak (1903 – Francie)
    20 000 mil pod mořem (1907 – Francie)
    Tunel pod kanálem La Manche – aneb Francouzsko-anglická noční můra (1907 – Francie)
    Indiánská nevěsta (1913 – USA)
    Zrození národa (1915 – USA)

    Kasovní hity 20. let 20. století
    Přehlídka smrti (1925 – USA)
    Čtyři příšerní jezdci Apokalypsy (1921 – USA)
    Ben Hur (1925 – USA)
    Desatero přikázání (1923 – USA)
    Na poli cti a slávy (1926 – USA)
    Krytý vůz (1923 – USA)
    Když bouře burácí (1920 – USA)
    Zpívající bloud (1928 – USA)
    Křídla (1927 – USA)
    Zlaté opojení (1925 – USA)

    Kasovní hity 30. let 
    Jih proti severu (1939 – USA)
    Sněhurka a sedm trpaslíků (1937 – USA)
    Čaroděj ze země Oz (1939 – USA)
    Frankenstein (1931 – USA)
    King Kong (1933 – USA)
    San Francisco (1936 – USA)
    Pekelní andělé (1930 – USA)
    Ztracený obzor (1937 – USA)
    Pan Smith přichází (1939 – USA)
    Byl lásky čas (1937 – USA)

    Kasovní hity 40. let
    Bambi (1940 – USA)
    Pinocchio (1940 – USA)
    Fantasia (1940 – USA)
    Píseň Jihu (1946 – USA)
    Mamka a taťka (1945 – USA)
    Samson a Dalila (1949 – USA)
    Nejlepší léta našeho života (1946 – USA)
    Zvony od svaté Marie (1945 – USA)
    Souboj na slunci (1946 – USA)
    To je armáda (1943 – USA)

    Kasovní hity 50. let
    Lady a Tramp (1955 – USA)
    Petr Pan (1953 – USA)
    Popelka (1950 – USA)
    Desatero přikázání (1956 – USA)
    Ben Hur (1959 – USA)
    Šípková Růženka (1959 – USA)
    Cesta kolem světa za 80 dní (1956 – USA)
    This is cinema (1952 – USA)
    Jižní Pacifik (1958 – USA)
    Roucho (1953 – USA)

    Kasovní hity 60. let
    Sto jedna dalmatinů (1961 – USA)
    Kniha džunglí (1967 – USA)
    Za zvuků hudby (1965 – USA)
    Thuderball (1965 – VB)
    Goldfinger (1964 – USA)
    Doktor Živago (1965 – USA)
    Žiješ jenom dvakrát (1967 – VB)
    Absolvent (1967 – USA)
    Butch Cassidy a Sundance Kid (1969 – USA)
    Mary Poppins (1964 – USA)

    Kasovní hity 70. let
    Hvězdné války (1977 – USA)
    Čelisti (1975 – USA)
    Pomáda (1978 – USA)
    Blízká setkání třetího druhu (1977 – USA)
    Vymítač ďábla/Exorcista (1973 – USA)
    Superman (1978 – USA)
    Horečka sobotní noci (1977 – USA)
    Čelisti 2 (1978 – USA)
    Moonraker (1979 – VB)
    Špion, který mě miloval (1977 – VB)

    Kasovní hity 80. let 
    E.T. – Mimozemšťan (1982 – USA)
    Star Wars Epizoda VI – Návrat Jediho (1983 – USA)
    Star Wars Epizoda V – Impérium vrací úder (1980 – USA)
    Indiana Jones a poslední křížová výprava (1989 – USA)
    Rain man (1988 – USA)
    Dobyvatelé ztracené archy (1981 – USA)
    Batman (1989 – USA)
    Návrat do budoucnosti (1985 – USA)
    Falešná hra s králíkem Rogerem (1988 – USA)
    Top Gun (1986 – USA)

    Kasovní hity 90. let a po roce 2000
    Titanic (1997 – USA)
    Pán prstenů: Návrat krále (2003 – USA)
    Harry Potter a Kámen mudrců (2001 – USA, VB)
    Star Wars: Epizoda 1 – Skrytá hrozba (1999 – USA)
    Pán prstenů: Dvě věže (2002 – USA)
    Jurský park (1993 – USA)
    Harry Potter a Ohnivý pohár (2005 – USA, VB)
    Shrek 2 (2004 – USA)
    Harry Potter a Tajemná komnata (2002 – USA, VB)
    Hledá se Nemo (2003 – USA)

    Zdroj: Film – Velký ilustrovaný průvodce, Ronald Bergan a High ranking news.

    O knihách

    Recenze: Muzeum prazvláštních věcí

    kniha, muzeum prazvláštních věcí

    Ještě před Vánoci jsem si u nakladatelství Jota vybrala další knihu, o které jsem měla v plánu vám napsat. Oko mi nakonec padlo na knihu Muzeum prazvláštních věcí od Alice Hoffmanové. Zaujal mě především její název, protože všechno zvláštní mě jistým způsobem přitahuje.

    Možná si myslíte, že na světě už nelze objevit nic nového, nějakého nevídaného tvora, kterého ještě nikdo předtím nespatřil, unikátní bytost, hříčku přírody, nad jejíž abnormalitou zůstane rozum stát v němém úžasu. Můžu vám s jistotou říci, že takové věci existují – vždyť pod vodou žijí stonozí tvorové velcí jak sloni a z nebe padají kameny, které v jasném vzduchu vzplanou ohnivým žárem.

    Kniha odehrávající se v období března až května 1911 vás zavede do rozrůstajícího se New Yorku. Celý děj sledujeme z pohledu dvou hlavních postav Coralie Sardieové a Eddieho Cohena. Coralie je dcerou majitele Muzea prazvláštních věcí, kde její otec baví publikum zvláštními tvory jako je motýlí dívka či vlčí muž. Ona sama jistou zvláštností trpí a časem se sama stane jednou z atrakcí muzea. Eddie je ukrajinský přistěhovalec, který opustí svého otce i židovskou komunitu a stane se fotografem. Ona má fyzickou zvláštnost a on umí nalézt ztracené věci.

    Spojnicí obou postav se pak stává tragická dobová událost –  obrovský požár textilní dílny. Po jeho zdokumentování je Eddie osloven zoufalým otcem ztracené dívky, po které začne pátrat a osud ho tak zavede až k branám Muzea prazvláštních věcí.

    Kniha vám barvitě představí New York počátku 20. století. Nejen jeho rozmach, ale také těžký osud všech přistěhovalců. Autorka staví na skutečných událostech, které doplňuje o trochu magična a trochu napětí. Láska, přátelství i boj o život – to všechno v knize najdete. Všech deset částí nejprve začíná vyprávěním jedné z hlavních postav, což vás do příběhu vtáhne ještě víc. Až poté nastupuje na řadu vypravěč.

    I když vás třeba nezaujme přebal, pak samotná kniha určitě. Kromě poutavého příběhu, mě hodně zaujal popis dobového New Yorku, města, které se už dlouho chystám navštívit. Vlastně jsem čekala, že příběh bude jednoduší, a o to víc jsem byla mile překvapena. Kniha je pro všechny, co hledají v zamilovaných příbězích něco víc.

    O autorce:
    Alice Hoffmanová se narodila v New Yorku a má magisterský titul v oboru tvůrčí psaní. Vydala už tři desítky knih. Podle jedné z nich byl natočen film Magická posedlost se Sandrou Bullock a Nicole Kidman. 

    Nakladatelství Jota, s. r. o., 2015. Knihu je možné zakoupit ZDE

    Na vlnách pátku

    Na vlnách pátku

    ahoj ledne, leden, novy rok

    První lednový pátek v novém roce. Jaký byl váš první lednový týden? Ten náš hrozně rychle utekl. Byl takový lenivý a půlku z něj jsem strávila v posteli. Tak snad ten příští bude úspěšnější. Na druhou stranu je konečně zima a venku je bílo (a na to jsem se hrozně těšila).

    Obrázek z My luxe brand.

    Časosběr

    2016

    instagram, knihy, snidane

    Když jsme si na Silvestra o půlnoci připíjeli s T. a L., shodli jsme se na tom, že rok 2016 byl pro nás všechny celkem úspěšný. A tohle všechno v něm bylo: 

    Leden
    – vyhrála jsem knížku ve facebookové soutěži, co pořádala Sandra (a měla jsem ohromnou radost)
    – po mnoha letech blogování kupuju vlastní doménu vzniká www.wish-hope-life.cz
    – slavím 28. narozeniny a všechno se konečně otáčí k lepšímu
    – začala jsem číst znovu celou sérii Harryho Pottera ♡

    Únor 
    – spouštím nový Wish. Hope. Life.
    – zjišťujeme, že L. čeká Samíka ❤
    – kupuju si svojí první tutu od Akari
    – rodiče odjíždí na Srí Lanku, takže s K. bydlíme na Jižňáku a hlídáme Bártíka

    Březen
    – absolvuju kolonoskopii a konečně zjišťuju, co mi je (přichází úleva)
    – otevíráme Planner Addict
    – K. odjíždí na hory
    – poprvé navštěvuju Benefit Brow Bar a mám krásné obočí ❥
    – se Sítou vytváříme tradici společných obědů
    – kupuji si Princezní tričko (jupí)
    – se slzou v oku dokoukávám poslední díl Mad Men
    – slavíme jednu padesátku v Karviné

    Duben
    – dočítám sedmý díl Harryho Pottera
    – poprvé vyrážíme na farmářské trhy v Dejvicích a do kavárny Farm Letná
    – babi slaví „70“
    – domlouvám spolupráci s Gradou
    – užíváme si Streetfood festival a objevuju cupcake s donutem!
    – další MIG 21 v Lucerně (tentokrát méně divočejší)
    – s mamkou brouzdáme na výstavě starožitností
    – další Majáles (i se Samíkem v bříšku)
    – kupujeme letenky do Los Angeles ♥

    Květen
    – začínám vytvářet vlastního amerického průvodce
    – odjíždíme na vinice a jsme nadšení!
    – bouráme starou skříň a stavíme novou

    Červen
    – jedeme do Krumlova na svatbu a poprvé v životě chytám kytici
    – zřizujeme si O2 TV a netušíme kolik s tím ještě bude starostí
    – hodně paříme
    – konečně vyrážíme na Apetit piknik
    – mám možnost oslavit Den nezávislosti na americké ambasádě

    Červenec
    – již tradičně jdeme do přeplněné zoo
    – po deseti letech se setkávám se spolužačkou ze střední a seznamuju se s Nelou
    – trávíme dovolenou ve Slatině
    – K. jde na operaci s kolenem
    – slavíme další padesátku, tentokrát na chatě

    Srpen
    – jedeme na Kryštof kemp a já ho trávím na toitoikách (náročné), ale dám to!
    – díváme se na Stranger things a jsme nadšení (a já ustrašená)
    – začínám s mamkou chodit do Expresky
    – slavíme osmé výročí ❤ (na Kampě)
    – ochutnávám Donuter a zamilovávám se do Homers dream

    Září
    – odlétáme do USA (plním si sen)
    – kupuju si knížku v City Light Books a milion věcí v Michaels
    – projížídme Big Sur
    – jdeme na prohlídku Warner Bros Studií
    – jdeme na baseball
    – vidíme kosatky v Sea Worldu
    – hrajeme ruletu v Las Vegas
    – vracíme se domů a nemůžeme spát
    – přestávám brát antikoncepci

    Říjen 
    – Samík je konečně na světě! a my slavíme
    – vyřezáváme s K. poprvé společně dýni
    – začínáme sledovat Westworld a jsme paf
    – užíváme si podzim
    – učím se plést a konečně mi to jde

    Listopad
    – blog slaví třinácté narozeniny!
    – kupujeme byt a žádáme si o hypotéku!
    – vychází čtyři nové filmy s Gilmorkama ♡

    Prosinec
    – máme s K. vánoční náladu a užíváme si fajn Vánoce
    – Silvestra slavíme ve fotbalovém stylu (poprvé v pěti)

    Přečetla jsem 70 knížek. 63 + 7 dílů Harryho Pottera. Hledejte je TADY.
    Viděla jsem/ohodnotila 89 nových filmů. Jaké to byly a pro inspiraci se můžete podívat TADY.
    Za rok jsem na instagram nafotila 174 fotek.
    Napsala jsem rovných 100 příspěvků na blog (od února do prosince).

    Zašeptáno

    Dneska vzpomínám.

    Poslední narozeniny s dvojkou na začátku jsou za rohem a tak trošku bilancuju. Nedávno jsem objevila tuhle krásnou věc, kterou jsem psala před sedmi lety. Maličko jsem jí upravila a dnes vám jí přináším. Každý totiž v různých obdobích života věříme něčemu jinému, myslíme si, jak všechno nevíme a někdy je milé se za těmi věcmi ohlédnout. A tak dnes vzpomínám: 

    • jak jsem chtěla oslavit narozeniny v McDonald´s
    • jak jsem chtěla letět do Argentiny
    • jak jsem si myslela, že můžu být zdravotní sestřička
    • jak jsem věřila, že přátelství je věčné
    • jak jsem si myslela, že mě jednou čeká něco “velkýho”
    • jak jsem věřila, že ten první je i ten poslední a jedinej
    • jak jsem milovala zelenou, protože dávali Esmeraldu a jak jsem nosila kšilt dozadu a lacláče, protože dávali Divokýho anděla
    • jak jsem milovala Pretty woman a denně na to se Simčou koukala
    • jak jsem poprvý kouřila a už tehdy věděla, že kuřák ze mě nebude
    • jak jsem dostala první pusu a byla z toho úplně pryč
    • na svoje šílený “first” po tequila party
    • jak jsem poprvé měla pocit, že dál už nebude a že dál prostě nemůžu
    • jak jsem šla poprvé s pravdou ven a přiznala, že mám problém
    • jak jsem poprvé cestovala sama a jaký úžasný pocit u toho měla
    • na to, jaký to bylo, když jsem vyšla ze třídy a věděla, že tu maturitu mám
    • jak jsem milovala Kelly Family a myslela si, že si vezmu Angela
    • jak jsem měla kapelu Mrtvoly a skládala se Simčou písničky
    • jak šťastná jsem byla, když si Míra Zápotocký vybral v 5. třídě mě
    • jak úžasný to bylo v sedmičce na lyžáku
    • jak jsem měla pistolku, tabuli a svoje imaginární kamarády Dádíčka a Holčičku, když jsem byla úplně maličká
    • jak smutná jsem byla, když 14.11.2001 zazvonil telefon a já ho zvedla
    • jak jsem se nechala ostříhat na krátko, po tom, co jsem viděla Lásku přes internet
    • jak jsem vystřihovala z časopišů a lepila si sešity
    • jak jsem poprvé četla Velké trápení a byla z toho úplně pryč
    • jak jsem zjistila, že se moje povídka stala povídkou měsíce a jak mi pak nabídli otištění jedné z nich
    • jak jsem si psala deníčky a myslela, že všechno je tak složité
    • jak jsem říkala, že se nikdy nebudu malovat, protože to není přirozený
    • jak jsem poprvé spustila Sims 2 a všechno fungovalo a já mohla hrát
    • a taky vzpomínám na srpen 2008, kdy všechno začalo být zase barevný a krásný

    Obrázek od Natalia Drepina

    Na vlnách pátku

    Na vlnách pátku

    Dnes s K. slavíme Štědrý den, protože zítra se rozjedeme ke svým rodinám. Den začínáme pořádnou sváteční snídaní (dneska jsou to vafle), hrajeme hry, pijeme drinky, bavíme se. K večeři máme něco naprosto netradičního, dáváme si dárky, letos snad konečně budeme lít i olovo a pak se koukáme na Lásku nebeskou (děláme to tak každý rok od té doby, co spolu bydlíme). Jak trávíte svůj předposlední den před Vánoci vy?

    • Noisli je aplikace, kde si můžete míchat různé zvuky a pouštět si je při práci (podporuje soustředění).
    • Frag – noviny, časopisy, audioknihy, e-knihy a hry do vašeho mobilu.
    • OneWord365 – jaké bude to vaše slovo pro příští rok?
    • This is us – viděla jsem zatím jenom jeden díl, ale vypadá to hodně dobře.
    • Jáhlové palačinky mám teď na prvním místě v seznamu, co k snídani.

    (Obrázek z Birchbox.)

    Časosběr

    Los Angeles (Malibu a Santa Barbara)

    V Los Angeles jsme strávili necelé čtyři dny (dva na začátku a dva na konci). Rovnou říkám, že to úplně stačilo a pokud tam plánujete nějakou zastávku, tak tři dny jsou akorát. My jsme sem přilétali a zpátky pak odtud odlétali domů. Los Angeles je obrovské město a určitě se tu vyplatí mít půjčené auto. Najdete tu sice metro i autobusy, ale autem to bude určitě pohodlnější a rozhodně rychlejší. Bydlením v odlehlejších čtvrtích ušetříte, ale musíte počítat, že vám pak bude nějakou dobu trvat dostat se na turistická místa. My jsme na začátku cesty bydleli v Lynwoodu a cestování bylo tak na 45 – 60 min (ať už jsme jeli do Burbanku do Warner Bros nebo na pláže do Venice). Na konci cesty jsme bydleli na Sunset Boulevard kousek od chodníku slávy a byly tak více v centru dění.

    V Los Angeles je hodně lidí, hodně aut, hodně betonu a hodně tepla (a nějaké ty palmy). Celé je to takové šedivé a plné turistů. Ze všech měst, která jsme navštívili, se nám tohle líbilo nejmíň (všichni nám to říkali a já jim nevěřila, ale je to tak). Když LA, tak určitě Venice a Santa Monica a pláže. Tyhle místa se nám líbily nejvíc a na konci cesty jsme se tam i vraceli.

    První den po našem příletu jsme měli na programu Warner Bros studia. Google mapy vám řeknou, že se tam dá bez zácpy dostat za 30 min., ale počítejte spíš s hodinou. Docela nám trvalo trefit se na správné místo, protože je tam více bran, ale jen jedna je pro návštěvníky. Na potřetí už to vyšlo a mohli jsme zaparkovat (parkovné počítejte 16 dolarů). Prohlídku studií si můžete zarezervovat a koupit na určitý čas už s předstihem na internetu, my jsme to nechali až na místo, takže jsme měli asi dvě a půl hodiny čas do další volné prohlídky. Jeden lístek nás stál 62 dolarů. Čekání jsme si zkrátili pořádnou snídaní v retro bistru Bob´s Big Boy. Jde o restauraci, která tam stojí už od roku 1942 a úplně v pohodě k ní dojdete pěšky. Měli jsme pocit, že jsme se ocitli v padesátých letech v nějakém americkém filmu – vřele doporučuju k navštívení (jen počítejte s větší útratou – za snídani jsme tam nechali okolo 700,-).

    Samotná prohlídka Warner Bros studií. Obecně vzato je spíš pro filmové fandy. Pokud čekáte spíš zábavní park, tak jděte do Universal studií, kde jsou i různé atrakce a tak. Tady prohlídka začíná úvodním krátkým filmem v menším kinosále. Pak dostanete svého průvodce, nasednete do otevřeného mini autobusu a vyrážíte přímo do areálu studií. Prohlídnete si venkovní scény ulic, budete mít možnost se projít po náměstí ve Stars Hollow a dostane se vám velkého kvanta informací. Další část pak probíhá ve velkých halách, kde jsou vnitřní scény nebo různé sklady rekvizit. Během naší návštěvy byla součástí výstava batmobilů z Batman filmů a obleků ze Suicide Squad. Momentálně hodně frčí Pretty little liars (které bohužel nesledujeme), takže jsme se mohli projít i v místech, kde se natáčí. V závěru vás čeká možnost nákupu v suvenýr shopu, kávička, možnost posadit se na sedačku v Central Perku, nechat se natočit na koštěti z Harryho Pottera nebo svezení na motorce z Batmana. K vidění je tam toho hodně. Celá  prohlídka je asi na dvě hodiny. Já jsem za sebe byla spokojená, ale myslím, že K. by si víc užil ty Universal studios.

    Naše další kroky mířili na Hollywood Boulevard. Auto jsem nechali v Hollywood & Highland, což je obchodní centrum, kde můžete parkovat v podzemních garážích za pár dolarů (jen si v tom domě někde něco kupte prosim vás). Možná si stejně jako já, představujete chodník slávy velmi honosně. Opak je pravdou. Je to ulice plná turistů a obchodů se suvenýry (a dalšími turistickými lákadly). Všude kolem vás poskakují různí dvojníci filmových star (nutno podotknout, že opravdu dobří), kluci, co „rozdávají“ cédéčka se svou hudbou a naháněči na tour, která vás vezme okolo domů hvězd. Pokud nemáte rádi davy, tak to nebude úplně pro vás. Procházkou po chodníku slávy jsme strávili tak půl hodinky – víc se nám tam být ani nechtělo. Já jsem se těšila jen na Larry Edmunds Bookshop, kde pán prodával knihy, scénáře a boží plakáty a fotky z filmů. Pod Hollywood Boulevard se nachází Sunset Boulevard, kam jsme si zaskočili na In-N-Out Burger (což je na západě skoro povinnost). Fast food s velmi jednoduchým menu, které čítá jen pár položek, vás sice nenadchne svým prostředím, ale rozhodně vás nadchne chutí jídla. Hranolky si určitě řekněte jako cheese fries (stojí to za to). Jen počítejte s frontou, asi jsme nenarazili ani na jeden, kde by nebyla kupa lidí. Na Hollywood Sign se dostalo až před odletem. Pár minut focení uprostřed ulice, kde se to ani nesmělo a pak na skok do Echo Parku, což je maličký park s jezerem a spoustou pouličních mexických prodejců. Vzhledem k tomu, že ve městě ten den bylo asi 40 stupňů, jsme se nakonec rozhodli pro poslední rychlý nákup, dotankování a vrácení auta a raději čekat na letišti. 

    Dál jsme jen na krátko zamířili do Beverly Hills. Po celém dnu v jednom kole a s malým jet lagem jsme byli celkem utahaní. Prošli jsme nákupní centrum (tolik opěvovaný Target mě vlastně až tak nenadchnul), potkali se v autě s Ice Cubem a dali si americkou večeři u Johnyho Rockets. Čokoládová kola je fakt kola smíchaná s čokoládovým shakem – amíci jsou na tyhle bláznivý mixy fakt mistři.

    Další den nás čekalo z LA to nejlepší! Venice a Santa Monica. Počítejte s parkovným od 10 do 18 dolarů, podle štěstí a vlastní odvahy, kde se auto odhodláte nechat. My jsme ho nechali hned u pláže na větším hlídaném parkovišti. Naše první kroky mířili samozřejmě k oceánu. Neuvěřitelně široká pláž, spoustu racků a ledová voda (zvládla jsem tam vlézt tak maximálně po kotníky). K. se nakonec při naší druhé návštěvě pláže na konci cesty vykoupal celej. Z mapy jsme vyčetli, kde je naše vyhlídlá půjčovna kol Ride! (mapy si berte zadarmo po motelech, jsou naprosto dostačující). Půjčovna je to vskutku originální (asi jako všechno ve Venice), ale cenově výhodná. Kola už po našem příchodu byly dost vybraný, ale já jsem se svým bílým retro drakem byla nadmíru spokojená. K. nejdřív uvažoval o bruslích, ale nakonec skončil taky u kola. Po celé délce pláže vede chodník pro cyklisty a lidi na bruslích a dojedete po něm až do Santa Monicy. Projížďku na kole kolem oceánu považuju za jeden z nejlepších zážitků z celé cesty (kolo určitě nevynechte). My jsme se vydali směr Santa Monica Pier – na kole to zvládnete pomalým tempem asi za 15 minut. Po cestě máte možnost shlédnout různé pouliční umělce, obchůdky a bistra. Můžete se zastavit v plážové posilovně a nevynechte ani skate park, kde je rozhodně, co vidět. Santa Monica Pier je obrovské molo s poutí, stánky s jídlem a suvenýry. My jsme si o kus dál dali k obědu tacos v Taco Libre, prošli si pouť a obchod se suvenýry Bubba Gump co. Santa Monica je hodně turistická a počítejte s davy lidí. Oproti tomu Venice je hodně alternativní a dovedu si představit, že nebude pro každého. Pouliční umělci všeho druhu, tam vydělávají opravdu lecčím (např. opilá padesátnice válející se na zemi v kostýmu mořské panny s cedulkou Drunk Mermaid či pán prezentující solární poezii – přes lupu vypaloval do dřeva básničky) a trávu tam nejen cítíte všude kolem, ale taky jí na každém rohu koupíte. Nám se rozhodně víc líbilo ve Venice a na konci naší cesty jsme tam trávili náš předposlední den.

    Poslední den v LA před tím, než jsme se vydali na cestu, bylo v plánu Malibu a Santa Barbara (a přesun do Atascadera). Dopoledne jsme se ale zasekli návštěvou Walmartu, který nás hrozně uchvátil – ten výběr, ty velikosti (Alenky v říši divů), takže jsme pak po zbytek dne trošku nestíhali (přece jen nás čekalo ujet cca 222 mil). V Malibu jsme měli možnost vidět část surfařských závodů a nahlédnout do životního stylu téhle komunity lidí. Mě to naprosto uchvátilo. Když budete s časem nakládat lépe než my, věnujte Malibu určitě víc času. V Santa Barbaře jsme zvládli procházku kolem pláže, kde se ten den uctívala památka obětí 11. září a večeři. Je to takové hogo fogo přímořské městečko, ale za vidění určitě stojí. Večer už jsme trávili více na Severu v městečku Atascadero, kde jsme přespávali v Motel 6, poblíž dálnice. Druhý den už opravdu začíná náš road trip.

    Na vlnách pátku

    Na vlnách pátku

    Hurá! Je pátek a my hned po práci míříme k T. a L. Víkend plný her a dárečků a jídla. Odpočinek. Těšíme se na to všichni hrozně moc. Poslední týden před Vánoci – čas si to pořádně rozplánovat, aby všechno klaplo v klidu a pohodě. Včera jsem konečně dopsala článek o Los Angeles (uff), teď už jen přidám fotky a příští týden se na něj můžete těšit. Jaký víkend čeká vás?

    Obrázek z Pear Tree.