Minulý týden byl tak speciální a nabitý velkými věcmi, že jsem to všechno nestihla do pátečních tipů sepsat. A když už jsem nějakou volnou chvilku měla, nebyla jsem v tom správném rozpoložení na psaní. A tak vás dnes čeká celkem unikátní páteční sestřih.

První říjnový víkend Léňa oslavila “30”. Uspořádali jsme jí tajnou oslavu a myslím, že překvapená rozhodně byla. Pekla jsem narozeninový dort a byla jsem z toho nervózní, ale nakonec všem chutnal, takže mise splněna. A pak začal nový týden a s ním přišly velké věci. Venku bylo krásně. Ideální podzimní slunný den. A my jsme s Péťou měli naplánované rande po práci – procházka kolem Pražského hradu a pak večeře v asijské restauraci Sia. Scházíme se takhle po práci celkem často, takže jsem v tom neviděla nic neobvyklého. Jenže neobvyklé to bylo. Na konci procházky jsem totiž stála za hotelem Four Season na Alšově nábřeží, měla jsem hlad a těšila se na večeři. Péťa mi začal nervózně říkat, že mě moc miluje a že jednou budu dobrá máma (upřímně řečeno si z toho, co říkal v podstatě nic nepamatuju) a pak si kleknul. Přála bych si teď zpětně vidět do hlavy, protože jsem byla v takovém šoku, že jsem i přesto, že vytáhnul krabičku s prstýnkem, pořád nechtěla uvěřit, že se to děje. Klečel tam chudák několik minut než se mu dostalo kladné odpovědi. Navlékl mi přesně ten prstýnek, který jsem si vždycky přála, vytáhnul šampaňské a pak jsme tam několik dalších minut stáli a já to celé zpracovávala. Poslední roky jsem si říkala, že vzhledem ke svému věku už mě žádost o ruku určitě nepřekvapí a vždycky to budu tak nějak tušit. Opak byl pravdou přátelé. Snad nikdy mě nic takhle nevykolejilo. Když mi to pak konečně o dva dny později celé došlo (a zcela nečekaně jsem si poplakala), uvědomila jsem si, jak už jsem tyhle svatební naděje zasunula někam hodně hluboko a v podstatě jsem se jich vzdala. A teď nosím prstýnek a u kadeřnice říkám, že se budu příští rok v létě vdávat. JÁ SE BUDU VDÁVAT. A beru si kluka, kterýho jsem poznala na Tinderu (tenhle příběh vám ještě dlužím, co?). Hrozně velký dík patří tobě Andrejko, že jsi Pétovi s celou tou žádostí o ruku pomáhala, obešla s ním klenotnictví a ustála všechny emoce, kterých byl plný. Moje sestřička bude už vždycky součástí tohohle velkého dne. A vy mi teď můžete začít posílat svoje svatební tipy! Zbytek týdne mám tak nějak v oparu. Všem blízkým jsme to chtěli říct, než se to dozví na internetu, já jsem si 1000x denně kontrolovala prst, opatrně jsme začali mluvit o tom, co všechno musíme naplánovat (oficiálně jsme si dovolili začít plánovat až teď od pondělí, protože jsme si chtěli užít tu radost), s Jane jsem se potkala na křtu Z lásky k písmu a taky jsme se připravovali na odjezd do Mariánek. O víkendu nás totiž čekal wellness víkend, který jsme měli naplánovaný už od léta. Péťa ho překřtil na zasnoubenky (neskutečně divný slovo). Vyšlo nám počasí, v našem hotelu skvěle vařili a moc jsme si tam odpočinuli. Tenhle týden už byl mnohem klidnější. Nakoupila jsem pár vánočních dárků, postavili jsme naše boží Friends Lego (trvalo nám to 4 hodiny), s Léňou jsme byly tvořit z betonu a dneska odjíždím na víkend s mýma drahýma děvčatama do Bedřichova. Jestli jsem si myslela, že říjen bude nabitý, tak jsem vůbec netušila, jak moc. Povězte mi, jak se máte vy? 

• Prodávám nadupaný diář od Kikki.K. Mrkněte se. A nechtěl byste někdo taky barevnou laserovou tiskárnu?
• Masové kuličky na asijský způsob. Příští týden je budeme mít na meníčku.
• Používáte někdo korejskou kosmetiku? Zaujal mě teď český eshop Koreki.
• Minulý týden vyšel nový Kreativ a na listopad se chystá speciální vánoční číslo ♡.
• V sobotu vyražte na Meet papír, taky se bude konat Biojarmark, s dětma můžete vyrazit do Bio Oko na festival Malé oči a v botanické zahradě jsou Dýňové hrátky.

► Tenhle týden jsem se s vámi podělila o to, jaký byl můj měsíc s Fitfab Light a minulý týden jste si mohli podle nového receptu udělat zapečná jablíčka s drobenkou.