deník díků

Další ze série článků “měsíc jsem zkoušela” se týká mého notýsku plného radosti. Někdo tomu říká deník díků, někdo deník vděčnosti, v angličtině hledetejte název gratitude journal. Mě se líbí spojitost se slovem radost, a tak vznikl deník radosti. Navíc jsem konečně využila volný notýsek od holek z Printintin.

S tímhle konceptem jsem si vlatně pohrávala už mnohem dřív. Zkoušela jsem si něco podobného do diáře nebo deníku zapisovat několikrát. Většinou jsem to nezvládla déle než týden. Přitom se mi ten nápad hrozně líbí. Znáte knížku 14 000 důvodů ke štěstí? Taková jednoduchá věc – prostě si píšete nekonečný seznam věcí, které vás něčím těší. Jen listovat seznamen někoho jiného mi dokáže celkem dost zlepšit náladu.

A tak jsem si jeden den bez přemýšlení vytáhla prázdný notýsek, tužku a zapsala si první dvě veci na seznam.

  • Malý život a knížky obecně.
  • Schopnost snažit jít dál.

To bylo někdy ke konci července. A od té doby si každý den zapíšu 2-3 věci, které mě ten den rozesmáli nebo potěšili. Nemusí to být nic extra velkého. Někdy to je zaslechnutá oblíbená písnička, společnost někoho koho mám ráda, oblíbené jídlo nebo vydařená věc. To, proč se mi to tentokrát podařilo udržet jako nový riutál, je určitě tím, že mám notýsek na nočním stolku u postele (takže tomu prostě věnuju jen pár minut ráno nebo večer) a taky tím, že to přišlo ve správnou dobu. Kdy jindy jsem totiž potřebovala víc vnímat ty dobrý věci ve svém životě než teď, že jo. A věřte, že i v ty dny, kdy si říkáte, že šlo všechno úplně pitomě, najdete i dobrý věci, který vám radost udělaly, i když třeba jenom maličkou.

A tak mě zajímá: děláte něco podobného? třeba, že si ty věci řeknete jen v duchu před spaním? začnete?