Tohle všechno cítím a tohle všechno je: 

  • Jsem vlastně nonstop unavená, ale ta únava je úplně jiná než jsem čekala. 
  • Strach o ní dokáže být ochromující. 
  • Někdy jsem bezradná a tak jediné, co můžu, je zkrátka BÝT S NÍ. 
  • Když ve čtyři ráno sedíme v obýváku na krmení, všude je ticho, přítmí a já bych nejradši dál ležela ve vyhřáté posteli, stačí jeden její obrovský úsměv a pohled těch velkých očí – a já vím, že to za to stojí. 
  • Věci, které jsem dřív zvládla udělat za hodinu, teď dělám klidně i tři dny. 
  • Můj osobní čas se smrsknul na několikrát pár minut během dne. O to víc je pro mě vzácný. 
  • Občas mám pocit, že ztrácím sama sebe. O to víc o ty kousíčky pečuju. 
  • Některé dny jsou nekonečné. 
  • Jednu knížku teď tu měsíc, ale za to už umím nespočet říkanek a máme načteno spoustu pohádek a pohádkových příběhů. 
  • Když už nevíme, co by – jdeme ven. A to je vždycky výhra. 
  • Miluju každou novou dovednost. A fascinuje mě, jak snadno a nečekaně přichází. 
  • Miluju naše vážné, milé i veselé rozhovory. 
  • Miluju, když se mazlíme. 
  • Miluju, když se jí rozzáří oči, protože mě vidí a ví, že jsem máma. 
  • Ona a On. Dva nejlepší a nejdůležitější lidi v mém životě. 

Jsem máma. A je to neskutečně náročné i krásné zároveň. 

Štítky: