vinice Znovín

Naši nejlepší kamarádi T. a L. už nějaký ten pátek popíjejí vína od Znovínu. Jsou jejich pravidelní zákazníci a protože u nich utratí 5000,- ročně, mohou se dvakrát do roka účastnit těchto “putování”. Jedno je jarní květnové, kdy putujete po vinicích a koštujete venku a to druhé podzimní listopadové, kdy chodíte po sklípkách. My jsme letos dostali možnost se putování účastnit s nimi. Nejsme s K. žádní vášniví vinaři. Já si doma otevřu lahvinku a popíjím jí tak měsíc a K. víno nepije skoro vůbec (má to něco společného s citlivými zuby). Nicméně dostali jsme instrukce – sbalili si batůžky, krabici sýrů, krabici klobás, dvě flašky vody, sluneční brýle a vyrazili směr Znojmo.

Cestu po dálnici vám asi popisovat nemusím, ač jsme si mysleli, jaký nemáme náskok, tak jsme to pak stíhali jen tak tak na oběd. Ubytovali jsme se ve vesničce Šatov v penzionu paní Lorenzové, která nám připravila tři báječná jídla a poskytla ubytování na jednu noc (vřele doporučujeme). Odtud jsme se společně vydali k nedalekému stanovišti autobosů a nasedli do šťastného čísla osm.

První stanoviště Havraníky – Staré vinice (celkem čtyři stanoviště a na každém čtyři vzorky). Ochutnali jsme tu Ryzlink vlašský 2014 – Terroir Club, Rulandské bílé 2015 – Terroir Lacerta viridis, Sauvignon 2015 – VOC Znojmo a Rulandské modré 2012 “Jubilejní víno augustinského opata”. Tady za K. vyhrál jednoznačně Sauvignon, který se nám právě chladí v lednici. Během ochutnávky se střídají jednotliví průvodci a o vínu vám vypráví. Máte možnost víno prokládat vodou a k dispozici je také nakrájený chleba. Na téhle vinici nás čeká největší procházka – pak už nás všude doveze autobus až na místo. Venku je naprosto úžasné počasí a začíná se nám to hodně líbit. Během přesunů na jednotlivá stanoviště ochutnávky zajídáme jídlem z krabiček, které jsme si dovezli – čímž zamezíte tomu, že jste hned po prvním stanovišti na konci svých sil.

Druné stanoviště Znojmo – Načeratický kopec. Tady na nás čekali ty nejsladší vzorky. André 2015 – Terroir Club, Muškát moravský 2015, Pálava 2015 – Terroir Club a Kerner 2015 – Terroir Club. U mě byl vítěz jasný – Pálava a i tu jsme si odvezly domů. Velkou chválu tady všichni pěli na víno Kerner, ale to bylo i na mě příliš sladké (minulé ročníky prý tolik sladké nebyly).

Třetí stanoviště Strachotice – Dívčí vrch. Ochutnali jsme Chardonnay 2015, Ryzlink rýnský 2015 – VOC Znojmo, Sauvignon 2015 – tropical a Cabernet Sauvignon rosé 2015 – rouge. V téhle ochutnávce jsme si nic nevybrali až nakonec přišel poslední vzorek a jedno z nejlepších vín celého dne. Tohle růžové si tuším domů odvezlo hodně lidí.

Čtvrté stanoviště Šatov – Peklo. Poslední odpolední ochutnávka: Veltlínské zelené 2015, Müller Thurgau 2015, Rulandské šedé 2015 – Terroir Club a Tramín červený 2015 – Terroir Club. Tady jsem si zaškrtla ano u veltlínského a rulandského a domů jsme si pak nakonec odvezli tramín. Po tomhle stanovišti už se někteří celkem těšili na pauzu (sprchu a jídlo) a v autobuse bylo celkem veselo.

Mezi odpoledním a večerním programem je pauza cca hodinu a půl, kdy se vracíte ke svému ubytování. Máte možnost si odpočinout a najíst se – na nás čekal tatarák (na některé kuře s kaší). Do tašky jsme přibalili svetry a ve třičtvrtě na osm jsme se vydali vyhlížet náš autobus. Tentokrát směrem Loucký kláštěr, kde se konala večerní ochutnávka. Tady žádné pauzy mezi ochutnávkami, ale pekně dvanáct vzorků za sebou. Máte možnost si některé víno nenechat nalít (za mě třeba ty červená) a nebo zbytek po ochutnání vylít do džbánku tomu určenému (a nebo což je nejčastější ho nalijete klukům). Ochutnali jsme: Svatovavřinecké 2015 – Terroir Club, Rulandské modré 2015 – červené, Rulandské modré 2015 – rosé, Rulandské modré 2015 – klaret, Neuburské 2015, Veltlínské červené rané 2015, Veltlínské zelené 2015 – Lednáček říční, Veltlínské zelené 2015 – Terroir Club, Sylvánské zelené 2015 – Lednáček říční, Sauvignon 2015 – Terroir Lacerta viridis, Ryzlink vlašský 2015 – Terroir Club a Tramín červený 2015 – Terroir Lacerta viridis. Kromě červených nám chutnalo asi všechno – i když přiznávám, že po tolika ochutnávkách už váš jazyk není tolik vytříbený. Po řízené ochutnávce během, které by měl být celkem klid, aby bylo slyšet slovo odborníků (hádejte, který stůl rušil nejvíce), začíná ochutnávka nezřízená a je na vás, co a kolik budete pít. Já už jsem toho po celém tom dnu tolik nezdolala, ale kluci (a hlavně T.) ještě něco zvládli. V obchůdku jsme si koupili víno na večer (které jsme stejně nevypili), pobavili jsme chlapce před námi, který na nás jistě nezapomene a autobusem se vydali zpátky do penzionu.

Krásná akce, kterou bychom si určitě rádi někdy zopakovali. Zatím si úplně neplánujeme otevřít vlastní účet (naše body poputují T. a L.), ale u nákupu vín Znovín asi zůstaneme. Objednávat lze přes internet a vyzvedávat na třech výdejních místech v Praze. Ceny se v průměru pohybují okolo 160,-, což mi za kvalitní víno nepřijde tolik. Určitě zkuste a dejte vědět, jak vám chutnalo. Pokud vína srovnáte s tím, co běžně koupíte v supermarketech, tak budete velmi mile překvapeni.

Štítky: