Hlásím se po třech týdnech se sluníčkem a spící cácorkou v zádech. Jak jste se měli? Co jste zažili? 

Já jsem zvládla kadeřnici i kosmetické ošetření v salónu Jemnocit. Ten mám mimochodem s čistým srdcem moc ráda doporučím. Vyhřívané lehátko, přítmí, relaxační hudba, masáž a konzultace před i po ošetření. Chystám se určitě znovu. Stihli jsme taky víkend ve Varech, oslavit 4 leté výročí a oslavit Péťovi narozeniny. Na ty jsem od ledna plánovala tajnou oslavu jako překvapení, protože poslední tři roky se z různých důvodů ani jednou nekonala žádná oslava. Radost byla veliká a všechno proběhlo, jak bylo v plánu. V rámci oslav jsme si domluvili na minulý pátek hlídání a vyrazili jsme na večeři do Čestru. Servis i tříchodové menu bylo výtečné, jen jsme čekali degustační porce a místo toho jsme skoro nemohli odejít po svých. Po večeři jsme zaskočili na drink do Alibi baru (což bylo v půl osmé skoro až trapné – takhle brzo se do barů nechodí) a zakončili jsme to pivem v Demínce. Doma na nás čekalo dítko odmítající usnout s prarodiči (hahaha), ale byl to krásný večer. S Rózkou jsme přečetli mojí oblíbenou Luisu a Lotku a vrhli jsme se na novou Astrid Lindgrenovou z knihovny – My z ostrova Saltkråkan. Já jsem během dvou dnů zhltla Símku. Když jsem byla mladší, české autory jsem vlastně vůbec nevyhledávala (kromě těch z povinné četby) a poslední roky jich čtu víc a víc. A v mezičase jsem vytáhla z naší knihovny Vzorové dny od Michaela Cunningahama (kterého miluju) a po letech jsem jí přečetla znovu. Před lety jsem jí dala 5 hvězdiček a dokonce jsem si jí pořídila domů. Tentokrát to byl pro mě dost průměr a nedokázala jsem v tom vůbec najít, to co jsem v tom viděla tehdy. To mě vede k tomu, že bych asi měla častěji sáhnout po knížkách, které jsem už četla. S Rozárkou jsme dokončili velikonočního zajíčka, který teď visí v pokojíčku nad stolem a taky vzniklo první výtvarného dílo, které visí na lednici. Prstové barvy jsou velká zábava, jen je potřeba se povznést na ten šílený nepořádek. Rózka po dokončení díla musela celá do sprchy. Zvládla jsem uklidit celou knihovnu, která už si to žádala opravdu dlouho. Shlédla jsem konečně Encanto, když jsem měla večer pro sebe a společně jsme pak viděli trochu bizarní Menu a hodně hodně bizarní Párty Hárder: Summer Massacre, kdy jsem po dlouhé době dávala něčemu odpad. Na tenhle fekální humor jsem už asi stará a vůbec nechápu, že se ten film dostal na Netflix. Hodně hodně věcí z to do listů se mi nedaří dotáhnout do konce, ale konečně se mi daří v neděli naplánovat a nakoupit jídlo na následující týden (tak aspoň něco). Na Spotify jsem objevila účet Medituj a poslechla jsem si díly s Ester Bezděk u Rodičovské posilovny (moc moc doporučuju). V úterý jsme byly s holčičkama navštívit poprvé Šimonka – prvního kluka v partě. V pátek jsme vyrazili na první jarní pivo venku a včera jsme byli po strašné dlouhé době celý den u Tesárkovic – seznámit se s Nikolkou. Příští týden Rózce začíná jarní kurz Montessori aktivit a jdeme zkusit smyslohraní. Po večerech hrajeme Scrabble (který jsem ulovila na Vinted), Péťa staví R2-D2 z lega a já zase trochu háčkuju. 

  • Ententýky dva špalíky – tam jsou tak krásné věci. 
  • Terka rozjela web Mymámy, kde najdete skutečné příběhy mateřství. 
  • Chystám se na tenhle jogurtový koláč podle Buchta v troubě. 
  • The Samesh má na eshopu spoustu novinek – včetně náušnic a plakátů do dětských pokojíků.
  • A jestli rádi čtete svým dětem tak mrkněte na aplikaci Readmio. 

► Připomeňte si článek 30 věcí pro lepší pocit a zkuste salát s dýní, jablkem a brie.