chvilka na čtení

Páteční večer. Dítě spí. Dveře na terasu dokořán. Vinný střik na ledu. První letošní meruňky. Folklore od Taylor Swift na Spotify. Manžel na pivu. Někdy to klapne na jedničku. A já můžu psát v naprostém klidu a dokonce v pátek. 

Pátek třináctého byl docela pecka.  Sranda to zas taková nebyla. Na Netflixu najdete v rámci seriálu Filmy našeho dětství i dokument o natáčení. Příští pátek třináctého si to klidně dejte. Oboje. A taky se na Netflixu objevila nová série Home Edit (v češtině Proměna domácnosti), což je moje totální guilty pleasure. Po každém dílu mám potřebu doma všechno zorganizovat (hahaha). Ve Varech jsme shlédli dokument Jednotka intenzivního života. Nemohla jsem z toho potom moc spát, ale za vidění to určitě stojí. A teď v týdnu jsme konečně viděli Svatební cestu do Jiljí, o které jsem slyšela od Mockovic. 

V sobotu jsme vyrazili na procházku do Milíčovského lesa. Máme to relativně kousek a trochu jsme změnili prostředí. Strašně mile nás to překvapilo. Je to tam rozlehlé, tiché, člověk nepotká tolik lidí (jako u nás v Uhří). Rózka spala v kočárku svůj rekordní čas. Zakončili jsme to v Zooparku Milíčov. Rózka takhle poprvé viděla zblízka zvířata a byla v naprostém úžasu. Musíme s ní brzo vyrazit do velké zoo. V neděli jsme měli rodinný oběd, protože měl taťka narozky a odpoledne jsme pak strávili u nás v Blocku, kde je houpačka a to je největší zábava. No a pro dospělý tam mají super gin&tonic drinky. Co chceš víc. 

V pondělí taková naše klasika. Zadělat na chleba, vyprat. Odpoledne na procházku. Venku jsme teď hodně a dlouho. A je to moc prima. V úterý se s námi na plavčo jela podívat mamka. Bylo nové potápění, tak si to užila. Příště samozáchrana. Jsem zvědavá, co nás čeká. Ve středu cesta na finančák s daňovým přiznáním, co mi v práci nestihli odevzdat. Tak jsme měly takový mini výlet vlakem. A pak jsem se odhodlala. Rózka v kočárku spí (spala) jen ve chvíli, kdy jel. Jakmile se na vteřinu zastavilo, oči otevřené. Poslední dobou jsme si ale říkali, že musíme vyzkoušet zastavit krátce potom, co usne, že to určitě půjde a že se nevzbudí. Moc zkoušet se mi to nechtělo samozřejmě. Vynechaný šlofík, to nechceš. Ve čtvrtek jsem odvážně vzala na procházku knížku, že to zvládnu(me). Světe div se a ono to šlo. Krásných 30 minut s knížkou na lavičce. Včera už to bylo 45 minut a dneska zas. Díky za ty dary. Zrovna jsem rozečetla Medvědín a těším se na ty naše procházky ještě víc. Dneska jsme s babi, Kíťou a Kájou ráno vyrazili do centra. Zastávka na Primark a pak ve Světozoru na pohár. 

Zítra asi po roce jedeme na Slatinu. Rozárka konečně pozná Tarušku a Samíka (a vlastně všechny, protože když je viděla naposledy tak byla strašně malinkatá). Ach – Tesárkovic, chyběli jste nám ♡. V neděli nahrazujeme další plavání, takže jde plavat Péťa a já se chystám konečně vysadit kytky a bylinky na terase (držte mi palce). 

Dneska mi dorazily moje první barefoot boty od Wildling shoes ♥. Jsou boží! Vybírala jsem dlouho, protože ve většině případů se mi ty boty vůbec nelíbí. Tohle byla láska na první pohled. Pekla jsem první letošní jahodovo-rebarborový koláč. Vytáhla jsem letní pyžama. A taky letní šaty. Vzpomenu si vždycky na loňský rok, kdy jsem měla břicho a je to taková nostalgie a úleva zároveň. Začínám se těšit na letní deník. Pomalu chystám svůj letní seznam knížek (i když letos to s časem taková hitparáda nebude no). 

Jak se máte vy? Co vás zrovna teď těší? 

► Pokud taky začínáte tvořit svůj letní seznam četby, inspirujte se těmi mými z minulých let