Svařené víno, deka a pyžamo

Pojďme předstírat, že je pátek večer.

Je 3. 11. a blog dnes slaví 15 let od svého vzniku. To je přesně půlka mého dosavadního života. V roce 2003 by mě nikdy nenapadlo, že ve 30ti budu pořád psát a že se z mého  internetového hippie koutku stane dospělácký Wish. Hope. Life. Co by tomu asi řekla má středoškolská kamarádka Svatka? Všechno nejlepší k dnešním narozeninám! 

Tenhle týden byl celý nějaký náročný. Dnes ráno jsem se probudila a cítila jsem se hrozně unavená. A cítila jsem se tak vlastně už včera večer a pár předešlých dní. Není to jen tím, že poslední dobou špatně spím. Jako každý podzim přišlo období, kdy bych nejraději zmáčkla nějaké tlačítko pauza. Nicméně cítím se mnohem lépe než začátkem týdne. A dneska jsem měla moc fajn den s holkama a s Meet Papírem, tak jsem zase nabitá pozitivní energií trochu. Jak se máte vy? Povězte mi.

Nakoupila jsem první vánoční dárky. Pomalu vymýšlím ty, které budu sama vyrábět. Během týdne jsem si pustila všechny tři díly Bridget Jonesové, vždycky mě potěší. Přečetla jsem knížku z úplně jiného soudku než obvykle. Miluju, jak se díky knihám můžu na čas přenést do úplně jiného světa, který tak dobře neznám. Seznam úkolů v práci nebere konce. Audiovizuální expozice Paměť národa pod bývalým pomníkem Stalina. Velmi silné. Zajděte tam. V Bio Oku se nekouká jen na filmy, ale také popíjí (věděli jste to?). Déšť a noční Praha. Víc se procházej. Slavili jste Halloween nebo Día de muertos, co se teď stává dost populárním? Včera jsem potkávala hodně lidí v krásných maskách. Už jen týden a Kíťa je zpátky ze Zélandu (aspoň na chvilku) – ten rok utekl jako mrknutí oka. Návštěva knihovny, co mě vůbec nerozveselila. Luštíte Knižní šifru? Zítra oběd u babi a uhříněveská pouť.