Náročné dny. Náročné dny. Motáme se v nachlazení a v covidu (už došlo i na nás). Některé dny jsou lepší a některé horší. Času pro sebe mám pomálu a když už ho mám je strašně moc věcí, které potřebuju udělat. Ať už je jaro prosím a všechno je zase veselé. 

Často teď čtu o tom, jak je důležité, aby mámy měly nějaké svoje malé rituály, které je nabíjí. Spokojená máma = dobrá máma. Naprosto s tímhle souzním a mám svoje maličkosti, které mi baterky dobíjí. Poslední týden jsem, ale neměla čas ani sílu. A je to znát. Včera jsem zvládla aspoň vanu s podcastem Neplecha ukončena a bylo to neskutečně příjemné. Snad zase bude brzo líp a moje chvilky se zase vrátí. 

Začalo to teplotami a vyrážkou a skončilo na dětské pohotovosti. Naše nemilé poprvé. Uff. Nakonec “jen” viróza, ze které se Rozárka vykřesala celkem rychle (děti jsou neskutečné). Dětská doktorka nás poslala na kontrolní test na PCR a tam jsme zjistili, že Péťa má covid. Všichni máme nepříjemnou rýmu, jsme utahaní a vyhlížíme lepší zítřky. Do toho atopický ekzém. Budeme mít taky někdy klid? A dostaneme se na ty lekce plavání, co stály majlant? 

Večery trávíme u křížovek, přitulení na sedačce s večeří na klíně a sledováním televize. Hodně nás teď baví Devadesátky a k nim pasující dokument, objevili jsme další dokumenty o sériových vrazích na Netflixu a prokládáme to Přáteli nebo Četnickými humoreskami či nějakým starším filmem, co chce jeden z nás hrozně vidět (tenhle týden to bylo 48 hodin). 

Když nepadám únavou, snažím se před spaním přečíst aspoň pár stránek. Teď mám rozečtený Filmový klub osamělých srdcí a s Rozárkou čteme pohádky od Erbena. V týdnu jsem dočetla Smrtící vzdělání a moc mile mě to překvapilo. Takový hodně dark Harry Potter. Těším se na další díly. V knihovně jsem popadla knihu Hranice už nejsou, tati a to byla teda bomba. Takhle mě žádná knížka dlouho nešokovala. Pořád si nejsem jistá, jak moc se mi to líbilo. 

Pořídila jsem si speciál od Kreativu Háčkování pro začátečníky 2. Strašně ráda bych doháčkovala pana králíčka a vrhla se na něco dalšího, ale s Rozárkou je těžké najít si soustředěný čas. Budu muset o večerech střídat háčkování s knihami. Priority, priority. Taky jsem od nového roku chtěla začít zase s jógou. Jak? Prosim vás, jak maminky cvičíte jógu? A nejde mi ani moc o čas, ale spíš o energii, kterou na to prostě absolutně nemám. Jediné, co zvládám je zaznamenávání všeho do diáře (ťuk ťuk). Od února jsem chtěla začít ještě s tříletým deníkem, ale zatím je prázdný. Tak snad od pondělka, protože od pondělka bude všechno o moc lepší zase (že jo? že jo?). 

Takže takhle já (my) si žiju. Jak se máte vy? A maminko, všechno nejlepší k narozeninám dneska. Ty oslavy budou!

► Na blogu vyšel článek o našich lednových radostech a mám skoro dopsaný článek o tom, jaký byl rok 2021. Držte palce a ve středu vyjde.