Diář Kikki.K

Diáře jsou pro mě celkem velké téma. (No ono obecně teď docela pro hodně lidí co?). Když jsem před více jak dvěma lety zakládala skupinu Planner lovers v České republice, tak by mě nikdy nenapadlo, že se podobně ujetých lidí najde tolik (už nás tam bude skoro 2000) a nebo, že se vyrojí tolik lidí, co začne vyrábět a prodávat své vlastní diáře. A ono to tak opravdu je.

Když jsem vám naposledy psala o svých diářích v březnu 2016, tak jsem zrovna používala Personal planner a snila o diáři od Erin Condren. Doma mi ležel nedatovaný Happy planner a taky velký diář od Kikki.K. Ne, že bych tehdy nebyla spokojená, ale pořád jsem tak nějak ten svůj systém hledala. Něco jsem si psala do velkého melounového diáře, co mi ležel doma. Zbytek jsem si psala do diáře, co se mnou chodil do práce (po Personal planneru jsem opravdu přesedlala na Happy planner). Diář jsem si více či méně zdobila a zabíjela tím celkem dost času. I když ty neděle, co jsem strávila v obýváku obklopená samolepkami, lepidlem, nůžkama a barevnýma tužkama, nebyly úplně špatný.

Chvilku jsem koketovala i s myšlenkou na založení bullet journalu, ale byla jsem k sobě upřímná a ještě než jsem si koupila drahý tečkovaný sešit, tak jsem věděla, že na to nemám disciplínu. Buď bych tím trávila ještě víc času a nebo (a to je ta reálnější varianta) bych byla bez diáře. Stejně tenhle systém ale tajně miluju a na instagramu obdivně lajkuju všechny bullet journal účty.

Happy planner se na mě ukázal příliš velký a přece jen ne úplně vzhledný na pracovní schůzky. Z Ameriky jsem si přivezla kroužkový diář od Recollections ve velikosti personal/medium a začala nakonec používat ten. Vydržela jsem to s ním celkem “dlouho” (hodně v uvozovkách, nebylo to ani rok). Až jsem ve skupině Planners bazárek zahlédla žlutý  medium Kikki.K. Nejdřív jsem si řekla, že si prostě nemůžu koupit další diář (ještě za ty peníze), i když se mi děsně líbil. Pak jsem se v létě (asi trošku) zbláznila. Dala jsem do kupy svůj diář od Recollections a nabídla ho k prodeji. O pár týdnů později už jsem seděla s Jane u Antonína na snídani a přebírala si své nové žluté sluníčko. Od srpna jsem tedy hrdou majitelkou dalšího diáře od Kikki. K a konečně jsem našla svůj tzv. planner peace.

Používám teď jenom jeden diář a mám v něm vše. Nezdobím. Sem tam použiju nějakou tu samolepku, ale spíš něco funkčního. Pořád se držím svého barevného kódování (tužky od Stabila jsou moje velké kamarádky). Plánuju s měsíčním a týdenním kalendářem na dvou stránkách. Jednu sekci mám v diáři věnovanou blogu, jednu poznámkám a jednu inspiracím. A to je vše vážení. Ráda bych sledovala své zvyky, ráda bych si vedla svůj deník díků – ale zatím jsem to nikdy nezvládla déle než pár dní/týdnů. Ještě to se sebou nevzdávám, ale nechci vám tu lhát. Každé pondělí si do nového týdne pro inspiraci zapíšu úkoly z výzvy Rock the year (a toho už se fakt držím od ledna). A co neberu antikoncepci, tak si taky zapisuju své “rudé dny” (máte někdo nějaký hezký název pro menstruační kalendář?). Velikostí si na medium Kikki.K stěžovat rozhodně nemůžu (byť některým mým kolegům přijde pořád zbytečně velký) a když ho vytáhnu na pracovní schůzce, vypadá to dobře.

Jaký máte diář vy? Jste milovníci papírových diářů nebo jedete digitálně? Máte nějaký svůj super systém? 

PS: všechny moje diáře (a sešity a washi pásky a tužky) najdete na mém instagramu @planner_michelle.

Štítky: