Tenhle článek by se měl jmenovat spíš, co se stalo, když mi bylo 30, ale nějak to vypadá líp prostě takhle. Nemusíte se tedy bát, pravděpodobně vás ve 30ti nepotká rozchod s dlouholetým partnerem. Nicméně nebudu vám lhát, po zkušenostech z loňského roku, stát se může fakt cokoliv. Seznam vychází z faktu, že jsem se přehoupla do nové dekády s trojkou na začátku a taky z toho, že jsem z čistajasna, začala být po mnoha letech single žena. Ne nutně spolu tyto dvě věci musí souviset. Celé je to psané trochu s nadsázkou, ale s velkou upřímností a zkrátka tak, jak jsem to cítila a nebo cítím právě teď.
Je důležité vědět, že jsem ho začala psát začátkem loňského roku, když jsem ještě zadaná byla a dál pokračovala s ubíhajícím rokem a vším, co mě potkávalo. Možná se v tom uvidíte, možná se tomu budete smát, možná budete nevěřícně kroutit hlavou. Nicméně věřím, že pro každého je třicítka trochu zlomová a že s ní přichází úplně nové postoje a pohledy na věc.
První rok s trojkou na začátku je za mnou. Více či méně jsem to zvládla bez újmy a tohle jsem zjistila:
- Začnete používat oční krém, protože vrásky už nejsou jen něco, co se objeví někdy v budoucnu.
- Začnete si myslet, že je čas pořídit si dítě.
- Velmi záhy zjistíte, že možná vůbec nejste připraveni mít dítě.
- Užijete si nejvíc skvělý narozeniny, který pravděpodobně zakončíte ležící v kómatu někde v trávě (co na tom, že je leden).
- Pustíte si Bridget Jonesovou a říkáte si: sakra, tohle bych za chvilku mohla být já. A najednou má ten film pro vás úplně jinej náboj.
- Stane se to, čeho jste se obávali posledních několik let: rozejdete se v nejvíc nevhodnou chvíli se svým dlouholetým přítelem. Čímž se roztočí kolotoč mnoha šíleností.
- Zjistíte, že sex je větší zábava než býval dřív.
- Lidi mnohem víc trápí (a mnohem víc to řeší), že nikoho nemáte, než když vám bylo dvacet.
- Většina “kluků” kolem vás už má partnerku, ženu, děti a nebo to má nějakej dobrej důvod, že nemají ani jedno.
- Objevují se první šediny, které zarputile vytrháváte a děláte jakoby nic. Dokud vám je neobjeví kolega přede všemi na poradě.
- Seznamování je víc seriózní. (Pokud teda nejedete na Tinderu a tomu já zatím odolávám).
- Před pěti lety se to možná nezdálo, ale nakonec dokážete celkem v pohodě žít úplně sama a sama se o sebe taky postarat.
- Při výběru nového partnera už vás nezajímá, kam chodí do školy a jestli poslouchá tu správnou hudbu a jestli má dost chlupatou hruď, ale přemýšlíte nad tím, jestli bude chtít děti, jestli je schopnej dlouhotrvajícího vztahu a jestli by uživil rodinu.
- Do teď vám to nepřišlo (nebo jste si toho nevšímali), ale najednou nejenže jsou všichni kolem vás zadaní, ale oni se taky všichni zasnubují, vdávají, otěhotňují a nebo zrovna rodí děti.
- Většina vašich přátel nezná nikoho nezadanýho (teda kromě vás samozřejmě).
- Většina vašich kolegů má nepřeberné množství nezadaných kamarádů, kteří jsou zcela náhodou ti nejvhodnější budoucí partneři právě pro vás.
- “Taková pěkná a chytrá holka jako ty, si určitě brzo někoho najde.” Nejdřív vám tahle věta přijde hrozně milá. Po půl roce při ní začnete pokaždý skřípat zubama.
- Za to babička, která je prostě jiná generace vám rovnou poví jak to je. “A ty si myslíš, že si teď v tomhle věku ještě někoho najdeš?”
- Párty plné drinků jsou možná lepší než dřív, ale ty kocoviny pak už moc ne.
- Nejenže se začnete každý večer poctivě odličovat (a to i po sedmi margaritách), ale celkově má teď vaše večerní “zkrášlovací” rutina asi tak o pět až deset kroků víc, než měla ještě před třema rokama. Kosmetika vás taky logicky stojí mnohem víc peněz, protože produkty pro zralejší věk jsou výrazně nákladnější. (Což souvisí hned s první odrážkou).
- No a slavení dalších narozenin už není taková legrace.
Zároveň, ale taky pořád děláte stejný věci, jako když vám bylo dvacet či míň. Nosíte divný nebo ulítlý oblečení. Čtete knížky pro teenagery. Ráno si ke snídani pouštíte Gumídky nebo Kačerov. Sem tam si na tajňačku poslechnete něco od Natalie Oreiro nebo Thalíe. Zamilováváte se a zase se odmilováváte. Pořád věříte na prince na bílym koni. Voláte tatínkovi, když nefunguje topení. Někdy se oblíknete tak, že to vůbec neodpovídá počasí venku. A každý ráno vstanete a jedete dál.
Co vy a třicítka? Je to pro vás ještě někde v dáli, je to aktuální nebo už jí máte dávno za sebou?
Ka-matka says
Mně mu bude 30 skoro za chvíli. Děti už mám, partnera ne, pleť mám konečně jako mnoho lidí v pubertě a plány do budoucna jsou ještě sřelenější. Žádnej stres.
Michaela says
Mě už na krku visí čtyřicítka a najednou zjišťuji, že jsem ještě nedávno (až na ten rozchod) měla úplně stejné myšlenky. Třicítka přinesla rodinu, dvě děti a takový lehký pocit zralosti. Ale čim dál víc na sobě pozoruji, že sleduju okolí, ženy stejného věku a srovnávám se… Působím fakt jako matka dvou dětí? Vypadám usedle nebo bych ještě mohla na diskotéku v minisukni? Nejsem trapná pro teenagery a stará pro moje děti? Je nefér, jak to ty ženský mají těžší a nezáleží, jestli jsou single nebo ne. Každá nese stigma 30+ a je terčem okolí, co už má tyhle roky “na háku”. Každopádně si tenhle věk užívám víc než když mi bylo o deset let méně, jen po fyzické stránce už to není sranda, to bych k tomu seznámu přidala: tělo stárne a všechno je těžší v čele s hubnutím 😁
Michelle says
Děkuju za hezký komentář! 🙂 Máme to s tím věkem mnohem těžší než chlapi no. Na druhou stranu mi přijde, že mi se s tím stárnutím nějak umíme vypořádat líp než oni. Každý má zkrátka něco.
Andrea V. says
Mě čeká třicet za necelý měsíc. Jsem docela zvědavá 🙂
Michelle says
Věřím, že to bude začátek další skvělé dekády 😉
Eva says
Ja si uzivam posledni tyden jako 30 leta, pak uz me taky ceka 30+1. Sileny jsem mela rok 29. a tricate narozeniny jsem vzhledem ke svemu rozpolozeni slavila jen s nejblizsi rodinou. Ted uz je to nastesti vsechno mnohem lepsi. Jinak vrasky kolem oci – no, fakt uz prisly. Jak to bude probuh vypadat ve 40? 😀
Michelle says
😀 no to nevím. Jsem na to zvědavá.
excessivemind says
Ještě doost v dáli (snad dost :D), zajímavý pohled na věc, řeknu ti, podobný článek jsem ještě nečetla.
Marketa says
Ahoj, ja jsem treba poprve nemela deprese, kdyz mi bylo 30. Vzdycky to rostouci cislo nejak spatne snasim. Loni mi bylo 33 – to na me pusobilo jeste strasidelneji “Kristova leta”. Kdyz to nekdo zminil, mela jsem pocit, jak kdyz stojim jednou nohou v hrobe 😄
Mariana ARI Drobná says
Tak mé třicítka je ještě v dáli, ale hádám, že většina bodů na tvém seznamu mě asi nemine. Položku s dětmi, vdáváním, rozením, doplním ještě stavěním vlastního domku, pořizováním psa a laťkového plotu. Ve 24 to kolem sebe pozoruji čím dál častěji.A to i u daleko mladších slečen. Tak si říkám, kde na to slečny berou kuráž, finance a čas? Jsem teď spokojená. Tak nějak jsem došla na to, že všechno má svůj čas a když to přijde postupně tak si to aspon víc užiji. Přesto to člověka dokáže znejistět.