V lednu 2019 jsem se probouzela s panikou, že mi život uniká mezi prsty. Nic nebylo ani nešlo podle plánu. Měla jsem za sebou rok nefungujícího randění a nesmyslných vztahů. Byla jsem unavená a tak trochu už jsem přestávala doufat, že se objeví někdo s kým to zase bude ono. Byl to náročný, dobrodružný rok, který jsem potřebovala, ale už ho bylo dost. 

Potom přišel únor a krátká Tinder epizoda, která mě přivedla do kavárny Tvoje máma. Seděla jsem u stolečku,  četla Amerikánu a říkala jsem si, že to bude další šílené rande. Jenže do kavárny vešel ON a já okamžitě věděla, že tohle nebude úplně špatný. O pár týdnů později jsem si v Café NONA řekla, že tohohle chlapa si jednou vezmu. V tu chvíli mě nenapadlo, že mě ani ne za půl roku opravdu požádá o ruku. 

Dneska je to 1000 dní, co jsme spolu. 1000 úžasných (i náročných) dní, které stály za to a ve kterých jsme stihli neskutečné věci – včetně svatby a početí miminka. 

Každý den jsem vděčná, že mám doma tohohle krásnýho chlapa, pro kterýho je naše bezpečí na prvním místě, mě neustále učí něčemu novému, si nikdy nepřestane hrát a nikdy s ním není nuda, umí říkat promiň, má bláznivý smysl pro humor, bere mě jako parťáka a nejlepšího kamaráda a pečuje o mě, když už nemůžu. Chlapa, který si stejně jako já rád čte a který má stejně jako já rád tradice a rituály. Chlapa, kterýho jsem si vysnila a ukázalo se, že fakt existuje. 

Díky vesmíre za těhle 1000 dní se vším všudy!