Zikmundov – místo, kde si opravdu odpočinete

Když jsme v srpnu s K. slavili 9. výročí, řekli jsme si žádné dárky. Lepší než kupovat nějaké věci, bude někam vyrazit a užít si společně strávený čas. Díky svatebnímu článku Food Lover jsem objevila právě Zikmundov a byla to láska na první shlédnutí webu. Navíc se mi moc líbila celá jejich filozofie a zajímavý koncept. Zikmundov – místo, kde si opravdu odpočinete. Původně jsme si pobyt zarezervovali na předvánoční prosincový víkend, ale nakonec jsme vyrazili až v lednu.

Z Prahy je to daleko. K. se trošku zhrozil, když jsem mu řekla, kolik kilometrů nás čeká. Nakonec jsme měli velké štěstí a cesta po D1 byla velmi klidná (až na jedno menší střetnutí s telefonujícím panem kamioňákem, ze kterého jsme si oba málem cvrnkli do kalhot). Udělali jsme si obědovou pauzu v Brně v moc pěkném bistru Fresh Fanatic a pak už to bylo relativně kousek. GPS nás navedla bez problémů, ale cesta, na kterou musíte odbočit, abyste se k penzionu dostali, je docela nenápadná. Sledujte cedule.

Zpomalte své každodenní tempo na minimum, naordinujte si dlouhé hodiny spánku, vypněte telefony a buďte sami sebou.

Tenhle slogan vás uvítá na webu. Nás po příjezdu uvítal pohled na jakési hospodářství. Maličko jsme se lekli, protože to fotkám úplně neodpovídalo. Po zaparkování auta jsme vyšlápli pár schodů a penzion, tak jak jsme ho znali z fotek, stál před námi. Nicméně ono sousedící hospodářství, kde chovají zvířata, na fotkách určitě nezahlédnete a přesto je v bezprostřední (sousedské) blízkosti.

Nehledejte žádnou recepci a rovnou vkročte do kuchyně/restaurace/společenské místnosti. Což je mimochodem překrásný prostor s krásným výhledem ven. V době našeho příjezdu tam byl obsazený jeden stůl a jinak nikdo nikde. Po telefonickém spojení jsme zjistili, že paní je v kuchyni a hned se nám bude věnovat. Uvítala nás, předala nám župany a dovedla nás do Poličkového pokoje. Dostali jsme instrukce. Vyhřívané dřevěné kádě na zahradě jsou nám kdykoliv přístupné (třeba i o půlnoci), čas večeře a snídaně je zcela na nás a vše v kuchyni můžeme sami používat/jíst. Zároveň si můžeme nabídnou pití v lednicích na chodbě. Součástí penziónu je také vinný sklípek (poslední zamyká). Přes noc jsme v penzionu úplně sami. Personál (který čítal dva lidi) večer odjíždí a vrací se ráno.

Překvapilo nás, jak maličký Poličkový pokoj je (prý je to jejich nejmenší). Nicméně ty tapety jsem si zkrátka zamilovala. Koupelna měla velmi prostorný sprchový kout a k dispozici jsme dostali přírodní kosmetiku (mýdlo, šampón a krém), za to palec nahoru. Výhled jsme měli na zahradu, kádě a zasněžený kopec. Střešní okno mělo naprosto dokonalý výhled na nebe a honící se mraky (ach ♡). A každý pokoj měl k dispozici tenhle super reproduktor (tenhle veliký pak zajišťoval hudbu ve společenské místnosti).

Hned jak jsme se zabydleli a odpočinuli si po cestě, jsme vyrazili dolů na čaj. Měli jsme štěstí a až do večera jsme měli celý penzion sami pro sebe. Ten klid a výhled ven byl dechberoucí. Během dne máte k dispozici nejen nápoje, ale také něco malého k jídlu. Ovoce, koláč, bábovku nebo třeba domácí focacciu (která byla delikátní). Atmosféru dokreslovala nejen příjemná hudba, ale taky zapálený krb. Já jsem se s knížkou a čajem zachumlala do polštářů a K. k psaní. Odpočinkové odpoledne jak má být.

V rámci ubytování máte v ceně snídani a tříchodovou večeři. První večer nás čekala tomatová polévka, losos s gratinovanými bramborami a cheesecake. Jídlem je Zikmundov vyhlášený a já chápu proč. Prezentace jídla byla dokonalá a všechno bylo neuvěřitelně dobré. Během večera pak přijelo pár dalších lidí, ale stále jsem měla pocit, že máme spoustu klidu a rozhodně nebylo přelidněno.

Po večeři jsme se převlékli do plavek a do županu, a se sklenkou vína a pivem jsme se vydali vyzkoušet vyhřívané kádě. Vemte si sebou prosím vás nějaké pantofle (obzvlášť jestli jedete v zimě). Sedět ve vířivce a dívat se na hvězdné nebe, zatímco všude kolem vás leží sníh, je kouzelné. Tuhle relaxační část jsme si hodně užili. K. si občas odskočil vyválet se ve sněhu a já se, co nejvíc krčila k horké vodě, protože zima venku byla pořádná. Chvilku to vypadalo, že tam budu muset zůstat do rána, protože vylézt ven a dostat se zpátky na pokoj se zdálo jako nemožné (ta zima byla šílená!!!). Nakonec jsem to zvládla a s pár nadávkama doběhla dovnitř (uff).

Ráno nás k snídani čekal čerstvě upečený chléb, který jste si mohli dát na sladko i na slano. Ovoce, zelenina, čerstvý sýr, klobásky. A u plotny stál kuchař, který vám udělal vajíčka dle vašeho přání. První den mi trošku chyběla nějaká ta palačinka nebo vafle, ale té jsem se dočkala druhý den (a byla dokonalá).

Po snídani jsme se chvilku dohadovali o tom, co podnikneme a nakonec to vyhrála procházka. K. lehce zkouknul mapu, vzali jsme si své nejteplejší oblečení (ne všichni účastníci našeho výletu zvolili vhodné oblečení, že) a vyrazili jsme do zasněžených lesů. Po cestě jsme potkali docela velké procesí lidí, sem tam někdo vytáhl dokonce slivovici. K. byl překvapivě naladěn na pořádnou procházku a tak jsme ušli něco kolem 11 km. Já jsem pobrekávala asi v půlce cesty a K. až na konci. Bylo to hodně příjemné a užili jsme si pořádnou kopu sněhu.

S obědem se to má na Zikmundově tak, že se domluvíte s kuchařem a on vám něco uvaří. Dostali jsme pár tipů a nakonec jsme se rozhodli pro čerstvé těstoviny s rajčaty a parmazánem (mňam). Tímhle je Zikmundov celkem unikátní. Kuchař jídlo vaří kousek od vás, takže mu vidíte pod ruku. Nenajdete tu žádné menu ani žádné ceníky. Mě to nijak zvlášť nevadilo, ale K. byl z toho maličko nervózní. Kolik vás bude všechno stát, zjistíte až na konci pobytu. Při rezervaci pokoje platíte zálohu 2 tisíce a zbytek pak doplácíte až na místě.

Odpoledne jsme hráli nějaké hry (stal se ze mě mistr v hokeji), já jsem si četla a trošku jsme pospávali. Na večeři pak bylo víc lidí než v pátek, protože přijeli další lidé a taky někdo, kdo měl zarezervovanou jenom večeři. V menu byl kuřecí kaldoun, hovězí žebra na víně s celerovým pyré a pomerančová panna cotta. Jako bonus k jídlu hrála živá hudba (klavír), což bylo velmi milé. K jídlu jsem si dopřála moc dobré prosecco a do pokoje jsme nepospíchali.

Přes noc pak napadlo docela hodně sněhu, ale během snídaně pluh projel cestu, takže domů jsme mohli vyrazit bez problémů. Do 10 hodin musíte vyklidit pokoj a vrátit klíče. My jsme to zvládli akorát před snídaní. K. zaplatil, donesli jsme poslední věci do auta a vyrazili jsme na cestu. A zase jsme měli štěstí a jelo se nám krásně.

Zásadní postřehy

• Víkend se nám zdá jako ideální doba na Zikmundově strávená.
• Léto nebo zima, obojí si moc užijete (na léto tam totiž mají také bazén a grily).
• Počítejte, že jde o luxusnější penzion čemuž odpovídá i cena (za víkend jsme tam nechali přes 7 tisíc).
• V ceně ubytování nemáte alkohol a oběd, případně jiné větší jídlo, které si dáte.
• Nebojte se, mají tam wifi. Ale televize nehledejte.
• Pokoje jsou dobře vytopené a v létě můžete zapnout klimatizaci.
• Po vyplnění hodnocení mi přišla od majitele na email odezva, což je mi velmi sympatické.
• Personál byl velmi milý, nápomocný a ochotný.
• V okolí máte spoustu možností, kam se vydat na procházku.
• Pokud hledáte odpočinek a místo, kde můžete opravdu vypnout, tak je Zikmundov ta správná volba.

 

Štítky: výlet