San Diego

Z Las Vegas to do San diega není úplně nejblíž. Nakonec to byl náš nejdelší přejezd. Čekala nás cesta dlouhá přes 330 mil (což je něco přes pět hodin). Poprvé jsme po cestě zažili déšť, který nás přivítal také po příjezdu do San Diega. První kroky nás samozřejmě vedli do motelu. Tentokrát jsme bydleli v Howard Johnson Inn and Suites San Diego Area/Chula Vista a čekali nás tu celé tři noci (páni). Ubytování na jedničku. Po dvou týdnech cestování a bydlení v menších či větších pokojích na nás čekalo krásné 2+kk (ložnice a obývák s kuchyní, dvě televize!). Zní to trošku vtipně, ale ta radost, kterou jsme měli  byla obrovská. Máme se s K. hodně rádi, ale přece jen bylo příjemné mít možnost si užít každý chviličku svého soukromí. Večer tedy končil tak, že já jsem si zalezla do postele s popcornem a Pomádou a K. do obýváku k Bladeovi.

Ještě před tím jsme vyrazili na poslední větší nákupy do Marshalls. Byli jsme k tomu trošku skeptičtí, protože Ross dress for less nás moc nezaujal, ale nakonec jsme odcházeli nad míru spokojeni. V tomhle obchodě kromě oblečení a bot najdete taky věci do kuchyně, dekorace do bytu, kosmetiku nebo mraky různých doplňků. Svetr, co jsem si tam koupila je do teď jedním z mých nejoblíbenějších kousků v šatníku. V obchůdku kousek od motelu jsme nakoupili nějaké jídlo, K. si dal ve vietnamském bistru Phó a šli jsme dumat nad tím, jestli si ty lístky do SeaWorldu koupíme nebo ne. V době, kdy jsme tam byli stál jeden lístek 67 dolarů. K. se na Sea World hrozně těšil a nakonec jsme si řekli, že by nás to pak mrzelo.

Dobře jsme udělali, protože den v SeaWorldu byl jeden z nejhezčích dní, které jsme v Americe zažili. Vybrali jsme si pro návštěvu ideální dobu a den. Bylo hezké slunečné počasí, ale žádné vedro a taky už jsme tam byli mimo sezónu, takže žádné davy lidí. SeaWorld je nejen park se zvířaty, ale taky trochu zábavní park. Ideální je hned u brány popadnout program s mapou a naplánovat si, co chcete vidět. Není to zas tak ohromný areál (jako třeba Disneyland), takže jeden den vám bohatě stačí a celkem v klidu si ho projdete (předpokládám, že velkou roli pak hrají právě davy lidí, kterým jsem se my vyhnuli). Moc se nám líbilo, jak je všechno interaktivní, že si můžete pohladit zvířata, u kterých by vás to ani nenapadlo, že si za dolar koupíte granule a nakrmíte třeba tuleně. Pokud jste velcí milovníci delfínů, můžete si zaplatit i plavání s nimi (my jsme to viděli jen z povzdálí a zážitek to musel být určitě úžasný). K. mě donutil jít dokonce na horskou dráhu (a pak jsem ho chtěla zabít). Co se týče show se zvířaty, tak ty se nám líbili úplně všechny. Bylo to vtipné, neuvěřitelné a poučné. Největší zážitek jsou samozřejmě kosatky, ale třeba lachtani a delfíni byly taky boží. Za nás to byl prostě jeden z nejlepších zážitků v životě (a neměli jsme pocit, že by se tam ke zvířatům chovali nějak ošklivě).

Tenhle den jsme pak zakončili tím, že jsme se jeli podívat na Coronado, což je městečko ležící na poloostrově u San Diega. Bezkonkurenčně nejhezčí místo na zemi a moje vysněné místo k životu. Asi nejznámější věc, kterou tam najdete je historický hotel stojící na pláži. Je to tam strašně klidné, krásné domy, široké ulice. Prostě sen. My jsme si tam užili západ slunce a zakončili tak náš nejhezčí den téhle dovolené.

Další den nás čekalo hodně chození. Den jsme začali cestou do Seaport Village, což je taková malá přímořská vesnička ve městě. Na projití vám stačí chvilka a v parku si můžete sednout na svačinu. Odtud jsme zamířili pěšky k Unconditional Surrender Statue – k obrovské soše námořníka a jeho milé (určitě tenhle výjev budete znát z fotek). Socha se nachází mezi obřími válečnými loděmi, kde je také muzeum USS Midway Museum o historii amerického námořnictva (pro lidi jako je můj táta by to byl ráj). Podél pobřeží jsme došli až do Little Italy, což je italská rybářská čtvrť. Stavili jsme se tu na pizzu ve vyhlášeném Napizza a ochutnali jsme asi nejlepší pizzu v životě. Je to takové moderní bistro s příjemnou obsluhou a super výběrem. Po cestě k autu jsme se zastavili vy vyhlášeném Horton Plaza, což je obchodní centrum v centru města známé pro svou barevnost a velmi speciální architekturu. Speciálně to vypadá, ale klidně ho vynechte. Dál jsme se autem přesunuli do Old Town San Diego, což je historické centrum města (ležící asi 30 minut od hranic s Mexikem), což tu poznáte na každém kroku. Zkrátka máte pocit, že jste se v Mexiku ocitli. Dají se tu nakoupit suvenýry, jsou tu trhy a o mexické jídlo tu není nouze. Já jsem si tu dala největší margaritu ve svém životě a nakoupila pár pohledů. Odtud jsme se přesunuli na Mission Beach k pláži. Tady jsme se jen krátce prošli (mimo sezónu je tady hodně mrtvo) a zastavili se na jídlo. K. si dal nachos a já ten nejvíc šílenej grilled cheese sandwich na světě (plněnej masem a mac and cheese), lahoda. S jídlem jsme se přesunuli do Balboa Parku, kde jsme se najedli v parku u stolu. Balboa Park je kulturní park uprostřed města. Jsou tu zahrady, muzea, divadla, zoo. Je tu velký vliv španělské architektury. Nepřehlédněte La casa de Balboa. Za jeden den jsme toho stihli celkem dost. K přejezdům je určitě ideální auto, ale dá se využít i hromadná doprava (autobusy a tramvaje).

Následující den už nás čekal přesun zpátky do Los Angeles, ale ráno jsme se ještě stavili v La Jolla. Další krásná čtvrť u pláže, ze které jsme byli naprosto paf. Volně tu žijí lachtani a zahlédnout tu můžete i delfíny nebo velryby. My jsme se definitivně rozhodli, že San Diego je nejhezčí, co jsme za celou cestu viděli. Na cestu jsme si dali v jednom zdravém bistru ranní smoothie a vydali se na sever. Po cestě jsem ještě K. donutila sjet z cesty a zastavit se na zmrzlinu v Cookie Monster (ach). A pak už za pár hodin Venice a předposlední odpoledne v Los Angeles.

Štítky: USA trip