cesta

Tak jsme se zdárně přestěhovali! Máme za sebou hodně náročný víkend a spoustu tahání těžkého nákladu. Ještě v sobotu večer se mi zdálo, že ten byt prostě nevystěhujeme a pak už jsem najednou v neděli večer ležela na matraci, na zemi, po tmě, v novém bytě a bylo to. Byla jsem z toho taková vlastně trošku smutná, že opouštíme první byt po skoro jak šesti letech a že už v tý Hostivaři prostě nebudem. Ve středu jsme předali klíče, naposledy se prošli po prázdných místnostech a definitivně jsme tu kapitolu uzavřeli. Bez elektřiny jsme nakonec nebyli do středy, ale až do dnešního rána a byla to teda docela fuška. Fakt jsem byla hrozně šťastná, když se ta žárovka v koupelně rozsvítila dneska (ach). Od teď teda můžeme nabíjet, svítit, vrtat a tím pádem i vybalovat (jupí). Dokonce mi nakonec dorazila i nová pračka, tak budu moct i prát (fakt šťastnej den zkrátka). Stěhování není úplně super záležitost a jsem ráda, že je to za náma. Snažím se teď zabydlovat a zútulňovat, co to jde. Potřebuju zajet do zahradnictví a minimálně jednou ještě taky do Ikei. Kuchyně už je zdá se v procesu a dneska přijde pán kvůli dlaždičkování. Samé vyřizování a samé placení. Nejradši bych to teď přetočila o pár měsíců dopředu. A vlastně nic moc jiného pro vás nemám, jelikož jsem se zabývala fakt jen bytem. Příští týden už to snad bude bohatší. Co jste dělali vy? Pochlubte se mi.