Knižní Ježíšek

Už jsem si myslela, že to nevyjde, ale nakonec jsem se hecla a tak teď sedím u vypůjčeného notebooku uprostřed kuchyně/jídelny/společenské místnosti v zajímavé části města Úpice. Vánoce za námi. Jak jste si je užili? Já letos mnohem lépe než loni, za což jsem moc ráda. Ježíšek mi přinesl všechno, co jsem si přála a dokonce i něco navíc. K. mi nechal ušít nejvíc nejlepší polštář na světě (jmenuje se Kryštof), trošku se o něj pereme, ale byla to okamžitá láska. Je to takový ten velký polštář ve tvaru J (někdo by řekl těhotenský nebo dokonce kojící). Měla jsem radost i z knižních dárků a pyžam nebo kouzelného pytlíčků na krk od Vuchu. Rodinné návštěvy jsme taky zdárně zvládli na jedničku a ve středu už jsme vesele balili na Silvestr na horách. Nechápu čím to je, ale pokaždý zapomenu zásadní věci jako hřeben, odličovač nebo voňavku (ta holka neumí balit). Nicméně dnes po mě paní prodavačka v Lidlu v Trutnově chtěla při koupi rumu a Frisca předložit občanku, čímž mě strašně potěšila. Za dva týdny mi bude třicet a dneska jsem stejně vypadala na 17 (hahahaha). Dnes jen krátce, takže si užijte oslavy Nového roku! Díky, že jste mě letos četli, že jste mi psali v komentářích nebo na email a těším se na další rok s Wish. Hope. Life.