Nebo spíš na vlnách miminka. Naše holčička se rozhodla přijít na svět o tři týdny dřív a překvapila nás už 1. 8. Tak nějak jsem dřívější příchod očekávala a věděla jsem, že to určitě bude srpen, ale že to bude až takhle brzo, to zase ne. A tak už se skoro dva týdny poznáváme a učíme společně žít. A takový je pro mě začátek letošního srpna, mého nejoblíbenějšího měsíce v roce: 

  • Bojuju s šestinedělím. S hormonama. Hodně. Sama se sebou. Ve své hlavě. Zaskočilo mě to a je to síla. (Ale o tom všem někdy jindy). 
  • Už dva týdny jsem nespala víc než 2,5 hodiny v kuse. A stále žiju. 
  • Luštíme křížovky. Nová zábava novopečených rodičů. Odpočíváme u toho. 
  • Shlédli jsme po večerech český seriál Trpaslík (víc než 40 min teď únavou nedáváme) a bavilo nás to moc. Teď jsme se vrhli na Přátelé, protože je to nenáročné a můžeme u toho klimbat (obzvlášť já). 
  • Chodíme na procházky a jsme moc rádi, že malá má kočárek ráda opravdu od začátku. Čerstvý vzduch mi vždycky udělá trochu dobře. 
  • Jsem vděčná za každou podporu a vlídná slova. Strašně moc. 
  • Opět se mi potvrdilo, že mám toho nejlepšího chlapa, protože bez něj bych to teď nezvládla. 
  • V porodnici jsem začala číst Deník Jóga Matky a sem tam pár stránek zvládám. A to mě těší. 
  • Vyšlo nové číslo Kreativu. V tu správnou chvíli. 
  • Filofax slaví 100 let a přichystal k oslavám limitovanou edici produktů Centennial. Výtěžek z prodeje putuje na Konto Bariéry. 

Dnes jen stručně. Užívejte srpen. A myslete na mě.