Snídaně na terase

Nejdřív bych vám všem ráda poděkovala za reakce na předchozí článek. Vůbec jsem nečekala, že se zdvihne taková vlna solidarity. Přišlo mi několik moc hezkých zpráv a děkuju za všechny komentáře. Jste úplně nejlepší na světě! Dva týdny dovolené za mnou a do konce srpna zbývá už jen 7 dní. Těšíte se na září a na podzim? Já jsem zvědavá, co nám nové roční období přinese (snad to bude něco dobrého). Poslední dva týdny, co jsem tyhle páteční tipy vynechala jsem byla hodně venku (na pár dní dokonce celkem neplánovaně v Krkonoších), hodně jsem povídala, odpočívala, četla a tvořila. Návrat do práce byl tenhle týden trošku krušný – spoustu se toho nakupilo a zase teď musím víc asistovat lidem v práci. Vyšel nový Kreativ. Koupila jsem si nový kecky v barvách podzimu. Zase jsem o trochu víc zabydlela byt (u jídelního stolu mám teď konečně židle a můžu svolat ten Gastrokroužek, co o něm už nějaký pátek uvažuju). Včera jsem tu měla na večeři Sítu a do půlnoci jsme seděli na terase a probírali všechno možné i nemožné. Víkend tak nějak plánuju odpočinkově a tvořivě a vlastně se dost těším, že zůstanu doma. Dala jsem se do čtení knížek od Aleny Mornštajnové – nejen Hana je skvělá knížka. O víkendu jsem jedním dechem přečetla Hotýlek a teď čtu Slepou mapu. Letos jsem četla hodně knížek od českých autorů a zjišťuju, že je tady spoustu výborných spisovatelů. Shlédla jsem pár filmů, které vám ráda doporučím: Zakladatel (2016), Moje tlustá řecká svatba (2002), Moje letní story (1994) a Jsem božská (2018). Venku se má ochladit, ale doufám, že stihnu ještě nějakou výpravu za zmrzlinou. Jaké máte plány na poslední srpnový víkend vy? A jak jste se měli minulé dva týdny?