Poslední narozeniny s dvojkou na začátku jsou za rohem a tak trošku bilancuju. Nedávno jsem objevila tuhle krásnou věc, kterou jsem psala před sedmi lety. Maličko jsem jí upravila a dnes vám jí přináším. Každý totiž v různých obdobích života věříme něčemu jinému, myslíme si, jak všechno nevíme a někdy je milé se za těmi věcmi ohlédnout. A tak dnes vzpomínám:
- jak jsem chtěla oslavit narozeniny v McDonald´s
- jak jsem chtěla letět do Argentiny
- jak jsem si myslela, že můžu být zdravotní sestřička
- jak jsem věřila, že přátelství je věčné
- jak jsem si myslela, že mě jednou čeká něco “velkýho”
- jak jsem věřila, že ten první je i ten poslední a jedinej
- jak jsem milovala zelenou, protože dávali Esmeraldu a jak jsem nosila kšilt dozadu a lacláče, protože dávali Divokýho anděla
- jak jsem milovala Pretty woman a denně na to se Simčou koukala
- jak jsem poprvý kouřila a už tehdy věděla, že kuřák ze mě nebude
- jak jsem dostala první pusu a byla z toho úplně pryč
- na svoje šílený poprvé po tequila party
- jak jsem poprvé měla pocit, že dál už nebude a že dál prostě nemůžu
- jak jsem šla poprvé s pravdou ven a přiznala, že mám problém
- jak jsem poprvé cestovala sama a jaký úžasný pocit u toho měla
- na to, jaký to bylo, když jsem vyšla ze třídy a věděla, že tu maturitu mám
- jak jsem milovala Kelly Family a myslela si, že si vezmu Angela
- jak jsem měla kapelu Mrtvoly a skládala se Simčou písničky
- jak šťastná jsem byla, když si Míra Zápotocký vybral v 5. třídě mě
- jak úžasný to bylo v sedmičce na lyžáku
- jak jsem měla pistolku, tabuli a svoje imaginární kamarády Dádíčka a Holčičku, když jsem byla úplně maličká
- jak smutná jsem byla, když 14.11.2001 zazvonil telefon a já ho zvedla
- jak jsem se nechala ostříhat na krátko, po tom, co jsem viděla Lásku přes internet
- jak jsem vystřihovala z časopišů a lepila si sešity
- jak jsem poprvé četla Velké trápení a byla z toho úplně pryč
- jak jsem zjistila, že se moje povídka stala povídkou měsíce a jak mi pak nabídli otištění jedné z nich
- jak jsem si psala deníčky a myslela, že všechno je tak složité
- jak jsem říkala, že se nikdy nebudu malovat, protože to není přirozený
- jak jsem poprvé spustila Sims 2 a všechno fungovalo a já mohla hrát
- a taky vzpomínám na srpen 2008, kdy všechno začalo být zase barevný a krásný
Obrázek od Natalia Drepina.
Sara says
Tohle je fakt krásné.. asi si sepíšu vlastní 🙂
Michelle says
Děkuju! Sepiš, jsem zvědavá:-).
Iwik says
Zajímavý článek, jsem ráda, že jsem jej na Agregátoru objevila :). Máš zajímavé vzpomínky, donutilo mě to zamyslet se nad svou vlastní minulostí. Děkuji Ti za nabuzení nostalgické vzpomínací atmosféry 🙂
Michelle says
Já děkuju za milý komentář. Myslím, že každý si nějaké podobné věci najde:-).