Láska mezi písmenky

Týden jako na houpačce. Říjen je tu vážení. Pár dní bylo totálně na nic, ale pak ta bublina praskla a je mi zas líp. Konečně. V sobotu jsme s K. byli nakupovat a krom toho, že jsem si koupila boží svetr s liškama, jsem si vyhlídla ten nejkrásnější zimní kabát. A protože mám tu nejlepší sestřičku na světě, tak si pro něj v neděli pojedu. K. bez slziček zvládl i podzimní procházku v lesoparku a já byla nadšená. Na neděli plánujeme kino a TO (už teď se strašně bojim, ale to dáme!). Včera jsem byla se Sítou a s Járou na velmi zvláštním divadelním představení Pomezí, který prostě musíte zažít. Zdálo se mi o tom celou noc a byl to celkem dechberoucí zážitek. Už vyhlížíme pokračování. Zítra mě čeká Humbook festival, na který se těším už od sprna (přijďte mě pozdravit, když mě tam potkáte). Za deset dní vychází Rychleji mluvit nedokážu, na kterou se těším už od ledna (a K. je tak hodnej, že mi jí hned předobjednal). Dneska rodinná sešlost v hospodě. A už jen dva víkendy do začátku našeho tradičního harrypotterovského maratonu (hrozně hrozně se těším). Jaký byl váš první říjnový týden?