proužky

V neděli začíná podzim! A dneska má být venku 30 stupňů (že by fakt naposledy letos?). Včera jsem cestou ve vlaku sledovala lehce se zbarvující listí a už se začínám těšit na takový ty hezký slunečný dny, kdy se jdete projít do parku a všechno hraje zelenou, žlutou a oranžovou. Zažít město jinak se moc povedlo a v Americké to teda žilo jako blázen. V tomhle týdnu jsem se hodně radovala a taky trochu smutnila. Zjistila jsem věci, které mě trochu zklamaly. Zašla jsem si na poslední zmrzlinu na ukončení léta. Uvařila jsem si domácí ramen. Dočítám Kosmonauta z Čech a jsem ráda, že jsem po té knížce nakonec sáhla. Dohonila jsem nějakou slíbenou práci a taky jsem měla jedno moc hezké ráno. Včera jsem k večeru seděla na sedačce, popíjela prosecco s dveřmi na terasu otevřenými dokořán a připadala jsem si úplně jak u moře. To se mi tady v tom novém bytě stává vlastně docela často. Je to trochu zvláštní, ale taky moc fajn. Absolvovala jsem moc pěkný kurz o individuálních plánech. Našla jsem pár hezkých slov. Dneska mě čeká rande s mou milou Jane, na kterou se strašně těším. A na víkend nakonec nemám žádné speciální plány a nijak mi to ani nevadí. Možná si konečně zajedu do Ikei koupit tu záclonu. Děkuju všem, co si dáte tu práci mi sem na článek odpovědět, ani nevíte jakou mi to vždycky udělá radost. Jste skvělí! Jak jste se tenhle týden měli vy? Vyhlížíte už opravdový podzim?