Live in the breath.

Co všechno jsme zažili v březnu a dubnu, aneb další dva měsíce roku za námi.

Naši se začátkem března plní síly a nadšení vrátili ze Srí Lanky. Po všem tom vyprávění a fotkách jsem si tenhle ostrov okamžitě přidala na seznam míst, která bych ráda navštívila. Srí Lanka se stává celkem oblíbenou destinací a mám pocit, že tam teď létá skoro každý. Byli jste? Stálo to za to?

Hned druhý březnový týden mě čekala tolik obávaná kolonoskopie (říkám si jestli je tohle vůbec téma vhodné pro blog, ale na druhou stranu, já sama jsem si před vyšetřením zjišťovala na internetu hodně informací). Pokud vás tohle nepříjemné vyšetření někdy v budoucnu potká, nechoďte na něj do nemocnice (slyšela jsem samé hororové zkušenosti). S čistým svědomím vám můžu doporučit soukromé Sanatorium sv. Anny. Připlatíte si 500,-, ale rozhodně to za to stojí. Nikdy jsem ve zdravotnickém zařízení nezažila takový komfort a tak milé jednání. Veškerý personál se vám celou proceduru snaží maximálně zpříjemnit. Nebudu vám lhát nebyla to žádná pecka, ale rozhodně se to dá v klidu přežít. Navíc dostanete uklidňující léky, takže i když je to místy celkem nepříjemné, tak vás to nijak nestresuje. Vyšetření dopadlo dobře, a tak jsem za odměnu dostala návštěvu v Café Jen.

V půlce března jsme otevřeli Planner Addict, což byl pro mě takový celkem milník a velká radost, protože něco, co začalo jako úplně malá věc, vyrostlo a baví mě čím dál víc.
Nechala jsem si poprvé v životě vytrhat obočí. A věřte, že mé obočí to potřebovalo jako sůl. Dlouho jsem váhala, komu se beze strachu svěřím a nakonec díky Getthelouk vyhrál Benefit brow bar v Sephoře. Už jsem tam byla dvakrát a doporučuju to všude, kde můžu. Narazila jsem na strašně milou a šikovnou slečnu (Sephora Chodov) a neváhám za sebe těch pár stovek (přesně 375,-) každý měsíc utratit.
Konečně jsem se odhodlala a koupila si na Číče princezní tričko! Dělám v něm teď parádu ve fitku a uvažuju, že si koupím i černou verzi.
Dokoukala jsem Mad men (v sobotu 19. 3.) a byla z toho celá taková naměkko. Až někdy nebudete vědět, co sledovat, tak tomu dejte šanci. Jeden z nejlepších seriálů, které jsem, kdy viděla.

Slavili jsme “50” K. strejdy v Karviné, kde jsem byla poprvé v životě. Celé se to neslo v duchu karaoke (což pro mě bylo maličko stresující). Navštívili jsme místní hospodu i diskotéku a předlouhá cesta vlakem domů, pak byla trošku náročná. Nicméně Leo Express můžeme jenom doporučit.

O Velikonocích jsme se letos poprvé vydali na procházku do lesoparku a užívali si teplého počasí.

Hned první dubnový den stál celkem za prd, ale dočetla jsem poslední díl Harryho Pottera, který mě provázel celé první tři měsíce roku. Jsem hrozně ráda, že jsem se na to vrhla a celou sérii si po tolika letech znovu přečetla. Stálo to za to. Ve filmech toho tolik chybí, že spoustu věcí člověk zapomene. Až někdy budete mít čas, tak to zkuste taky – nebudete litovat.

Poprvé jsme se taky vydali na Farmářské trhy na Kulaťáku. Celkem dost masová akce (ne úplně vhodné pro lidi, co nemají rádi davy). Na druhou stranu je tam velký výběr všeho (masa, zeleniny, koření, pečiva, marmelád, sýrů, …) a během návštěvy se i slušně najíte. Z trhu jsme pak zamířili ještě do Farm Letná, což bylo jedno z nejmilejších překvapení měsíce. Hrozně mě mrzí, že tuhle kavárnu máme tolik z ruky, protože bych tam jinak chodila každý den. No a letos taky už podruhé Streetfood festival (snad ještě lepší než minule), kde jsem objevila bezkonkurenční cupcakes s donutem od Dortíkovo.

Byla jsem 2x v divadle. Jednou na hře Vše o mužích a pak na hře od Prachetta Sekáč dědeček – velmi alternativní věc obzvlášť pro fandy tohohle žánru. Pro mě to bylo první setkání s Prachettem a byla jsem z toho velmi překvapená.
Objevili jsme skvělou karetní hru 6 bere! Není drahá a je ideální na cesty. Rozhodně by vám ve sbírce her neměla chybět.
Začali jsme sledovat čtvrtou sérii House of cards a pořád nás to hrozně baví (momentálně nám chybí čtyři díly do konce). Koukáte taky?
Potom, co jsem vyrobila už dvě kuchařky (jednu pro ségru a jednu pro L.), tak jsem se konečně odhodla a začala vyrábět tu svojí. Koupila jsem si tyhle boží desky a hrozně mě to baví!
Jednou jedinkrát jsme letos byli na hokeji (a měli jsme nejvíc nejlepší místa přímo u ledu) a Sparta to zrovna totálně projela.
Začala jsem každé ráno vstávat o půl hodiny dřív a medituju! Sama tomu nevěřím, že to dávám, ale je to tak a mám ze sebe strašnou radost!

Už po druhé jsme byli na koncertě MIG 21 v Lucerně (zase jako VIP) a bylo to opět fenomenální! Jestli někdy budete mít šanci na jejich koncert jít, tak neváhejte. Navíc jsou tyhle klubový koncerty takový milejší, protože jste si s kapelou blíž.
Minulý týden jsme už počtvrté byli na Majálesu. Letos zase bez deště a se sluncem v zádech (i když mohlo být ještě o pár stupňů tepleji – hlavně večer). Super stánky s jídlem, jako vždy nejlepší stanoviště VŠCHT a spoustu foto budek. Jako každý rok jsem nevyužila možnost majálesové svatby (ach jo).