Las Vegas - Harrah´s

V La Vegas jsme bydleli na dvou místech. Obě byly na Las Vegas Blvd. Jakmile sem vjedete, pochopíte, co je na Las Vegas tak monumentální. Nikdy v životě jsem neviděla tak obrovský stavby. Ty hotely jsou fakt monstrózní. Jak už jsem psala minule, jednu noc jsme si dopřáli v luxusnějším hotelu a bydleli v Circus, Circus – což je hotel, jehož součástí je taky zábavní park. Bydleli jsme v 21. patře a než jsme dotáhli všechny naše krámy z auta do pokoje, trvalo nám to docela dlouho. Podotýkám, že jen vybrat správný výtah, který vás doveze tam, kam potřebujete, bylo celkem dobrodrůžo. Jakmile jsme se ubytovali, tak jsem využila hotelového bazénu (a diskotéky zároveň), kde jsme potkali také první las vegaskou nevěstu a pak jsme se vydali ulovit nějaké jídlo, protože jsme po cestě z Bishopu byly dost znaveni. Ač naše plány byly původně úplně jiné, tak jsem v 19:45 na chviličku zavřela v posteli oči a probudila se až druhý den ráno.

Poprvé jsme se v Americe mohli vyspat dle svého a musím říct, že jsem to po tom týdnu už potřebovala. K. si ráno zaskočil do hotelové posilovny a já konečně zavolala mamce a vylíčila jí všechny zážitky. Pak už máme sraz s Š. a M. v dalším outletu. Oproti outletu u San Francisca jsme trošku zklamaní a žádné divoké nákupy se nekonají. Z nákupů se míříme ubytovat do našeho dalšího ubytování, kde nás čekají dvě noci a tím je Travelodge Las Vegas. Nic luxusního, ale vzhledem k umístění a ceně naprosto dostačující (a byl tam i bazén, což v Las Vegas chcete). V osm ráno je tu takové vedro, že poprvé povoluju puštění klimatizace na pokoji.

Večer všichni společně konečně míříme do víru noci. Rozdíl mezi Las Vegas ve dne a v noci je opravdu velký. Bez těch světel to zkrátka není ono. Kupujeme si jednodenní jízdenku na autobus a popojíždíme k hotelu The Mirage, kde je ke shlédnutí ohňová show Volcano Erupt. Dál už jdeme jenom pěšky. Zpívající fontána u hotelu Bellagio je tak dokonalá, že si na ní počkáme dokonce 3x. Procházka po stripu vás provede okolo celého světa. Eiffelova věž, Empire State Building, egyptské pyramidy, italské Benátky, hrad jako od Walta Disneyho. Nevíte, kam se dívat dřív. Všude casina, polonahé ženy, party pařících lidí. V Daiquiri baru se zastavujeme pro obrovské alkoholové ledové tříště a nasáváme atmosféru města. Nechybí ani zatávka v M&M’s World, kde si připadám jak v říši divů. Nevěřili byste, že je možné zaplnit pěti patrovou budovu věcmi s tímhle motivem. Výběr bonbonů je obrovský. Po návratu do hotelu si otevíráme víno u bazénu a jdeme spát až po druhé hodině ráno (což je tady náš rekord).

Druhý den vyspáváme a s lehkou kocovinou vyrážíme na pořádnou americkou snídani a taky na nákup, abychom doplnili zásoby. Užíváme si odpočinkový den u bazénu a odpoledne vyrážíme na strip za denního světla. Vcházíme do hotelu Caesars Palace, kde je obrovské obchodní centrum (do teď nechápu, že je to v jedné budově, kde je zároveň hotel). Znovu se stavujeme v M&M’s World, kde dokupuju další bobóny jako dárek a tentokrát jdeme také naproti do Hershey’s Chocolate Worldu. Mají tam takový zákusky (v takových velikostech), že jsem z toho málem umřela. K. si dává shake a prosí paní o nějakou menší verzi, když mu pak podává tu krásu, tak se mu hodně směju. Odtud míříme na pořádné jídlo a jdeme, kam jinam než do vyhlášeného Shake Shack na burgery. Pověsti nelhaly a byl to ten nejlepší burger, co jsme v Americe měli. Za nás určitě o level lepší než v In-N-Out, což bylo taky tím, že tohle už je takovej fakt lepší fast food (skoro restaurace), zatím co In-N-Out je trošku špeluňka. Po cestě do hotelu nemůžeme vynechat taky návštěvu casina, a tak se vracíme do našeho milého Circus Circus hotelu. K. si chce hrozně moc zahrát ruletu, tak jdeme na to. Potupně si měníme pár dolarů za žetony (pán u okýnka se mi trošku směje) a následně zjišťujeme, že to ani nebylo potřeba. V překladači si hledáme správný ruletový termíny (hahaha) a jdeme na to. Jsme z toho celý nesví a sdělujeme paní krupiérce, že je to naše první ruleta (její pohled sděluje, že tohle chudák asi musela slyšet milionkrát). Štěstí nám přeje a z deseti dolarů se dostáváme asi na 40. Já bych to zabalila a odešla s výhrou, ale K. je nenasytný a tak nakonec odcházíme s nulou. Dáváme si jeden automat (pořád tvrdím, že jsem tam těch pár centů vyhrála prostě). Zbytek večera trávíme v poklidu a chystáme se na zítřejší cestu do San Diega.

 

Štítky: